Život po životě II
27.08.2018 00:27V článku Ono to existuje! jsem vás informoval o knize doktora Raymonda A. Moodyho Život po životě, vydané již před 43 lety, ve které autor zpracoval a knižně vydal zážitky pacientů, kteří přežili svoji klinickou smrt. Od té doby sice věda a medicína pokročila mnohem dál, ale nikdo zatím nedokázal přesvědčivé vyvrátit nebo vysvětlit ony zážitky. Naopak se objevují další a další svědectví těch, kteří se z "onoho" světa vrátili zpět. Včera jsem náhodou narazil na článek dalšího doktora, tentokrát dokonce neurochrurga, který popisuje svůj vlastní zážitek, jak přežil klinickou smrt.
Zpověď neurochirurga, Dr. Ebena Alexandera (08.10.2012), který prodělal klinickou smrt:Před čtyřmi lety brzy ráno jsem se probudil velkými bolestmi hlavy. Během několika hodin moje celá mozková kůra, která je odpovědná za myšlenky a emoce a v podstatě nás dělá člověkem, přestala fungovat. Doktoři z Lynchburg General Hospital ve Virginii (nemocnice, kde jsem já sám pracoval jako neurochirurg) došli k závěru, že jsem byl zasažen velmi vzácnou bakterií meningitidy, která většinou útočí spíše na novorozence. Bakterie E-coli zasáhla mozkomíšní mok a začala rozežírat můj mozek.Když jsem se dostal toho rána na jednotku intenzivní péče, moje šance na přežití byly velmi malé a situace se stále zhoršovala. Během sedmi dnů jsem ležel na posteli v hlubokém komatu. Moje tělo nereagovalo na vnější podněty a můj mozek (jeho vyšší funkce) byly naprosto mimo provoz.Sedmý den v nemocnici, když moji doktoři již zvažovali, zda stále pokračovat v léčbě, se moje oči otevřely.Doposud neexistuje vědecké vysvětlení pro to, že ač moje tělo leželo v komatu, moje mysl byla plně při vědomí a já sám jsem byl živ a zdráv. Moje nervová tkáň v mozku byla ochromena bakteriemi, které jej úplně vyřadily z činnosti. Díky tomu se mé vědomí vydalo na cestu do jiné dimenze obrovského Vesmíru. Dimenze, o které jsem nikdy předtím ani nesnil, že existuje a o které by mé staré Já s naprostou radostí prohlásilo, že nic takového jednoduše neexistuje. Ale ta dimenze (ten svět?), která byla nespočetněkrát popsána lidmi, kteří si prožili zážitek blízké smrti a nebo jiné mystické stavy, tam skutečně je.Skutečně to existuje. To co jsem viděl a naučil se, mne obrazně řečeno dalo nový pohled na svět. Svět, ve kterém jde o více než jen o naše mozky a těla a kde smrt, rozhodně není koncem naší existence vědomí, ale jen pouhým uzavřením jedné z dalších kapitol na cestě existence.
Nebudu zde opisovat či kopírováním vkládat další pasáže článku pana neurochirurga, můžete si ho pouhým poklepání na slůvko zde vyhledat a přečíst sami. Což vám všem, které to zajímá, doporučuji. Neurochirug totiž tvrdí: "Skutečně to existuje!"
Jedná se o stejného Ebena Alexandera, o kterém jsem již psal přesně před rokem v článku Existuje? Neexistuje?
V dalším z článků na téma Život po životě se píše:
Ano, existuje život po životě a vypadá to,že to platí pro každého.
To tvrdí Dr. Berthold Ackermann, vedoucí týmu německých psychologů a lékařů spojených pod Technickou Universitou v Berlíně - viz zde.
A hlas lidu? Prý je to fake!? Vybral jsem jeden z komentářů k výše citovanému článku:
Elena CipíkováSmutné a plytké komentáre, ja sa rátam medzi normálnych ľudí a pritom verím, že moj život má zmysel len vtedy, ak smrtou nekončí a všetky moje vnutorné pocity a prežívania, zvlášť láska, neskončia mojou fyzickou smrťou.Ale jedno viem: Kto nechce vidiet, neuvidí, kto nehladá, nenájde.Najľahšie je povedat: Boha niet! Ved, ak by bol, musel by som možno prehodnotit svoj život a to nechcem, lebo mi je dobre žiť podla svojich chutí.Na záver: Neodsudzujte to, čo nepoznáte.
S tím Eleniným komentářem se ztotožňuji i já. Lépe bych to ani česky nenapsal. -sv-
Předchozí články na webu LBC:
V minulém životě jsem byl starostou města,s vlky jsem nevyl, záda si nekryl, a to se trestá.Až v příštím životě bych měl být sám sebou,se svými přáteli, stále se veselit anebo s tebou.Jenže já jsem vrba a tak se stanu stromem,nebude to po tvém, bude to jen po mém.-sv-
—————