Za Vaškem Kubátem

Vracím se z pohřbu mého vrstevníka a kamaráda Vaška Kubáta, široko daleko známé postavy leštinského fotbalu. Dvoumetrový a metrákový stoper svůj poslední zápas prohrál. V dějinách leštinského fotbalu po něm však zůstává nesmazatelná a povětšinou vítězná stopa.

Byl to právě Vašek Kubát, kdo za mnou přišel o prázdninách roku 1968 až k nám na dvůr a zeptal se: 

"Slávku, v Leštině zakládáme dorostenecký fotbalový tým, nechceš si s náma zahrát. Už jsem přemluvil tvoje bývalé spolužáky Standu, Honzu a Pepíka ze Smrdova  a ty by ses nám taky hodil. Hrát fotbal prý umíš dobře, říkali Jeníkováci, seš vysokej, hrál bys se mnou na stoperu. Jestli chceš, přijď ve středu na trénink."

Chtěl jsem a přišel jsem.

Byl to právě Vašek Kubát, který mi o deset let později přihrával na můj gól snů proti Lučici. Na hřišti jsme byli sehraná dvojice, chodili jsme spolu na rohy do soupeřova pokutového území, on na sebe při rohovém kopu lákal oba stopery soupeře a já za ním pohodlně hlavou doklepával balóny do branky. Po jedné takové situaci zůstal Vašek ležet v pokutovém území s vyraženým dechem. Přiběhl jsem k němu, uchopil ho v podpaždí, vyzdvihl do vzduchu a zatřásl s ním, až dech zase polapil. Pak jsem zamával na trenéra a s úsměvem zavolal: "Vašek dobrý, ale já budu asi potřebovat vystřídat." :-)

Vašek byl veselá kopa a dost se toho v životě navyváděl. Jeho historky taky vstoupily do leštinských dějin. Jednu z nich zde musím uvést. Je z Vaškova vyprávění:

"Sedím si takhle v leštinským sále na zábavě a mám snad už ...cátý pivo. Tancovat nechodím. Jen na záchod občas zajdu. Najednou se probudím a jsem v Kolíně na nádraží!" 

Vašek byl totiž taky mašinfíra. Výborný a dobrosrdečný člověk a správný chlap. Čest jeho památce.  Slávek Vrba

Poslední společné foto před 21-ti lety             První společné foto před 56-ti lety