Vzpomínkový optimismus

Vím, že je to z mých fejetonů cítit, ale vůbec se za to nestydím, ani se tomu nebráním. Jsem za to dokonce rád. Prostě jsem si ve své životní zralosti řekl, že na to ošklivé zapomenu a budu vzpomínat jen na to dobré. A ono to jde a ono to šlo, jak taky rád říkávám a píšu. (Tvar píšu totiž jazykoví odborníci preferují před píši. Já se za jazykového odborníka nepovažuji/u?, tak to do svých fejetonů frkám, jak se mi zamane, zemane.) No, ale těm špatným vzpomínkám se raději vyhybám, z těch se obtížně dělá legrace a kouzlí smajlíci. :-) A pak taky se říká, že jednou je hůř, jednou je líp, anebo že všechno špatné je pro něco dobré. To taky vyznávám. Ukáže se třeba charakter lidí kolem vás.

Kdyby mě nejaké ty fujtajfl věci nepotkaly, nebyl bych tam, kde jsem dnes. Nebyl bych nad věcí. To se mi to pak píše, že? :-)

Příklad uvedu:  Jarda z Volhy, znáte ho?, když mě vidí, na mě troubí jak jatej, rozhazuje za volantem rukama a když mě náhodou potká na náměstí pod Husem, tak na mě volá, že jsem paroháč a že shniju zaživa. A já se na něj usměju a řeknu: "Ty si, Jardo ale vůl!" Vůl je vlastně taky paroháč, jen trochu diskvalifikovanej - něco důležitýho mu chybí. Jako třeba taky kapounovi, což je pro změnu kohout, kterému po zákroku v rozkroku zklapnul oranžový hřebínek. :-)

Vzpomínkový optimismus Jarda určitě nemá. To by musel totiž k němu mít i čisté svědomí, a to v jeho případě nepřipadá ani náhodou v úvahu. Podrazil v životě tolik lidí, že se mu musí už dneska špatně usínat. Ne, že bych mu to přál, ale bývá to tak. Říká se, že třeba Džugašvili na smrtelném loži řval, jak tur. A vůl byl taky kdysi tur. Co potom asi čeká Džungana? :-)

Ale dost bolo partizánov. Terazky som foxterierom. A tak píšu na notu veselou. Opimistickou.

Není na světě člověk ten,

aby se zachoval lidem všem.

(To nebylo z mé hlavy) 

Není na světě fejeton,

aby v něm zazněl smutný tón.

Tím se nic nenapraví

s odplatou.

 

Není v životě jenom hej,

přesto však bejvá zábavnej.

Je totiž plný kravin.

Není důvod se kabonit,

osudem táhnout černou nit,

té se rád cestou zbavím 

klikatou.

:-)

-sv-