Vyhnáni z domova
19.07.2017 00:19
Při pohledu na letecký snímek obce Štěpánov, lze dodnes rozeznat selské grunty, jejichž majitelé byli počátkem 50. let minulého století násilně vystěhováni s cejchem Kulak či Vesnický boháč, neboť vlastnili a obhospodařovali po generace více jak 20 ha pozemků. Osudem se jim stal Tajný rozkaz ministra národní bezpečnosti č. 27 z 22. října 1951, který si můžete přečíst zde.
Jestliže v celé tehdejší republice bylo takto postiženo na 4000 selských rodin a v Jihlavském kraji 238, tak v obci Štěpánov na Habersku s 26-ti č.p. pět! To je hrůza!
Z vyprávění mých rodičů, hlavně maminky, vím, že se na seznam kulaků, který tendenčně sestavovali na MNV, dostal i náš tatínek, který vlastnil "pouze" 17 ha pozemků. Státní bezpečnost si pro něho jednoho dne, kdy jsem nebyl ještě na světě, nebo vlastně byl, schovaný u maminky pod srdcem, přijela před náš dům. Maminka mi o tom vyprávěla:
"Míla ten den vyjel na kole něco vyřizovat do vedlejší obce. Já zůstala s dětmi sama doma. Šla jsem na zahradu a spatřila za stohem slámy ležet chlapa s kulometem. Vykoukla jsem z okna před dům a u našich vrat čekali další ozbojenci s černým autem. Táta se zrovna vracel na kole domů a oni po něm skočili, že jako půjde s nima. Pootevřeným oknem jsem slyšela, jak ho žádají o legitimaci a jak se diví, že se jmenuje Vrba. Oni totiž přijeli pro souseda a popletli si dům!"
Největší a nejzkušenější hospodáři byli tehdy ze vsi deportováni a ti s nejmenšími zkušenostmi, nedávní přistěhovalci, cestář a krejčí, takoví aktivní Džunganové, zakládali JZD. To se jim naštěstí nezdařilo a ve Štěpánově začal nakonec hospodařit Státní statek Chotěboř. Naši vydrželi soukromně hospodařit až do roku 1959, kdy nás měli již 8 dětí. Tehdy 2. ledna museli odevzdat klisnu s divokým hříbátkem, 6 krav, 3 jalovice, 2 býčky, 2 telátka, 2 prasnice, 2 vepře, sadbové brambory, luční seno, krmnou slámu i slámu na stlaní. Když odváděli koně, viděli jsme tatínka poprvé plakat. Děti, dvě babičky a jednoho dědu jim ponechali. Na koně a krávy si jako malý pamatuji. Na babičky, dědu a sourozence taky.
Opuštěné statky obsadili brzy noví přistěhovalci, povětšinou členové vládnoucí strany, hospodářské budovy využíval Státní statek. Dnes z těch opuštěných hospodářských budov zbyly většinou pouhé ruiny nebo dokonce rozvaliny. Ti, kteří se aktivně na kolektivizaci podíleli, již nežijí anebo se z obce odstěhovali. A doklad o tom, co se v padesátých letech vše u nás ve Štěpánově odehrálo - obecní kronika, se kamsi ztratila.
Znám jména všech vystěhovaných sedláků i parcelní čísla jejich pozemků, znám i jména tehdejších aktivistů, ale co si na nich dnes vezmete, když nejsou v obci nebo ani na tomto světě!? Zbylo jen pár obrovských nenapravitelných křivd, pár vzpomínek sousedů a ruiny hospodářských budov.
Chtělo by se říct: To rozum nebere!? Ale tehdy rozum u moci nebyl!!! -sv-
Ruiny hospodářských budov u bývalého statku na severním okraji obce Štěpánov
—————
