Vltavská kaskáda

Při pohledu na přetékající hráz přehrady Oroville v USA (s výškou hráze 230 m) a zprávách o evakuaci 200 tisíc obyvatel se mi vybavily vzpomínky na nebezpečí Vltavské kaskády, které hypoteticky hrozí našemu hlavnímu městu (a nejen jemu) totálním zaplavením. V letech 1974 - 1978, kdy jsem v Praze žil a pracoval, jsem se povinně a opakovaně účastnil školení civilní obrany, kde jsme byli informováni o takové hrozbě v případě havárie přehradních hrází Vltavské kaskády.

Vltavskou kaskádu dnes tvoří soustava devíti vodních děl na řece Vltavě. Patří do ní Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané. Největší objem vody zadržuje Orlík (720 mil. m3) při výšce hráze 90,5 m, největší plochu hladiny má Lipno (4870 ha).  Od přehradní hráze Lipna I k hrázi přehrady Vrané to je 258 km. Z Vraného do centra Prahy pak již jen 20 km, což je 30 minut jízdy autem. Celkový objem zadržované vltavské vody tak činí 1 353 885 000 m3.

V 70. - 80.letech, kdy vrcholila studená válka, se civilní obrana připravovala i na možnost havárie Vltavské kaskády. Tehdy sice ještě neexistovaly přehrady Hněvkovice a Kořensko, vodních děl na Vltavě bylo tedy jen 7, ale v případě postupného rozbombardování všech sedmi přehrad od Lipna až po Vrané, by během pár hodin bylo kompletně zaplaveno centrum Prahy do takového rozsahu, že nad Karlovým mostem by hladina Vltavy dosahovala úrovně + 10 m!! Dokonce zaznívalo, že by k zaplavení Prahy stačilo poškodit pouze dvě z největších přehradních nádrží Lipno a Orlík, které zadržují dokromady přes 3/4 celkového objemu vody ve Vltavské kaskádě. Obyvatelé Prahy by se při včasném varování dokázali zachránit útěkem na pražské kopce (např. Vítkov, Vyšehrad, Petřín, Vidoule, Letná, Baba, Bílá Hora). Hrůzné pomyšlení! Proto taky mi utkvělo v paměti až dodnes. A nejen mně.

Včera navštívili reportéři Seznam.cz přehradní hráz na Orlíku, kde natočili a večer odvysílali reportáž z naší nejvyšší hráze, kterou můžete zhlédnout zde. Na Orlíku chystají v horizontu tří let výstavbu nového bezpečnostního přelivu hráze nákladem 1 miliardy korun. Kdyby prý druhý přeliv stál již v roce 2002, následky povodní by byly nižší.

Kdo zná koryto Vltavy, které se kroutí poměrně vysokými kaňony, viz foto, dokáže si představit, jak by se ohromné množství vody řítilo ku Praze bez malé možnosti rozlivu. O tom se Praha v mnohem menší míře přesvědčila již při povodních v roce 2002. -sv-

Zhlédněte též 54 let starý příběh vajontské tragédie v italských Dolomitech zde.

A taky pohled na největší vodní elektrárnu na světě čínské Tři soutěsky - viz zde.

Na Třech soutěskách a Orlíku se utopilo více betonu a železa jak na Rašovci!

Pohled z hráze přehrady Orlík na koryto odtékající Vltavy směrem ku Praze.