Tři setkání s Menzelem
07.03.2018 00:07
Slavný český režisér a herec Jiří Menzel (80) plní v současných dnech stránky tisku, a to nejen bulvárního. Koncem února (23.) se totiž dožil osmdesátky a zároveň i premiéry filmu Tlumočník na mezinárodním filmovém festivalu Berlinále. Kromě herecké role tlumočníka byl v Berlíně představen i jako režisér udělením ceny Berlinale Kamera za přínos světovému filmu. Málem se toho ale nedožil.
Koncem listopadu zkolaboval ve svém bytě, všichni se obávali toho nejhoršího. Zákeřná meningitida ho totiž skolila ve věku, kdy je téměř zázrak uzdravit se.Režisér však pořádně zabojoval a nyní se v rehabilitačním centru na Malvazinkách, zkouší zařadit zpět do běžného života. Učí se chodit a mluvit a každý den dělá pokroky. Stav Jiřího Menzela (80) se každým dnem lepší! Režisér dělá radost doktorům i manželce Olze Menzelové. Takové výsledky prý nikdo nečekal!Toto napsal 2. března 2018 třeba server Expres.cz zde.
A další:
Rakouský herec Peter Simonischek (71) v kině Lucerna po neveřejné projekci filmu Tlumočník předal dcerám Jiřího Menzela (80) cenu Berlinale Kamera. Režisér ji dostal 23. února na filmovém festivalu v Berlíně, kde vzhledem ke svému zdravotnímu stavu chyběl. Za ocenění nyní poděkoval v předtočeném videu."Z ceny na festivalu Berlinale za přínos světovému filmu měl velkou radost a s holkami mu ji slavnostně předáme s odkazem na dnešní krásný večer," prohlásila Olga Menzelová.Tak o ceně pro Menzla referovala Revue iDnes 27.2.2018 zde.
S tímto Jiřím Menzelem jsem se ve svém životě setkal třikrát.
Poprvé při návštěvě představení pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký v divadle Járy Cimrmana zkraje roku 1977, kde si Menzel zahrál místo Klusáka roli děda Vševěda - viz zde
On mě v hledišti asi nepostřehl, já jeho na jevišti ano. Tady všude seděl! :-)
A Ladislav Smoljak dodává: „Jenom si pamatuji, že Menzel mluvil ty své přednášky v seminářích vážně a Zdeněk mu to vytýkal. A aby si to zapamatoval, tak když opouštěl pultík a šel po něm Menzel, tak mu tam nechal cedulku – usmívat se."„Měl pocit, že i v těch seminářích by měl dělat nějakou roli vědce. Říkali jsme mu: Buď Menzel," dodává Zdeněk Svěrák.
Podruhé v roce 2012 v Praze na Hradčanech. Ne na Pražském hradě (tam jsem ho potkal v roce 2010 a to nepočítám), ale v restaurantu Pětistovka Na Valech. Zavítal jsem tam po jednání s firmou Infinity z Tychonovy ulice naproti Ministerstva obrany na oběd. Bylo půl dvanácté, restaurant plný, venku na předzahrádce bylo volno jen u jednoho z krajních stolů, kde seděl sám postarší muž v domácím obleku. Tedy v županu a pantoflích, na nose lenonky. Zeptal jsem se ho, zda je u stolu volné místo. Odpověděl, že jedno ano a pokynul mi, ať se posadím. Dal jsem si pivo, objednal jídlo a sledoval dění kolem.
Když tu z vedlejšího domu vyběhla malá, asi tak čtyřletá holčička a zamířila si to k našemu stolu za tím postarším pánem v domácím obleku. Uvítal ji s úsměvem, posadil si ji na klín, dal ji pusu na tvář a říkal ji, myslím, Aničko. "Hodný dědeček," říkal jsem si v duchu. Když v tom z téhož domu vyšla upravená mladá žena, zřejmě maminka Aničky, něco málo přes třicet, a taky zamířila k nám ke stolu. "Tos na nás nemohl počkat?" zeptala se postaršího pána, zřejmě jejího tchána, podoba tam žádná nebyla. "Buď ráda, že tady držím místo, všude je plno, že?" usmál se na mě. Dal jsem mu pokynutím hlavy zapravdu. Poobědval jsem, zaplatil, rozloučil se a šel na další jednání. Rodinka tam zůstala spolu sedět dál.
Při zabočování do Tychonovy ulice jsem se po nich ještě jednou ohlédl. "Ale vždyť je to oskarový režisér Menzel, jeho mladá žena Olga a dcera Anička! Ještě, že jsem něco nepatřičného u stolu neřekl. Jsem to ale blbec, a to mám doma taky malou dcerku a mladou manželku." :-)
Potřetí to bylo-nebylo v roce 2015, to jsme se už ale nepotkali, ani náhodou. On tenkrát na Berlinale totiž zase chyběl. Vlastně to z pohledu slavného oskarového režiséra nestojí dneska už ani za řeč. Z pohledu ledečského amatéra v roli scénáristy, textaře a táty LuŠtěLy to však za zmínku stálo. V únoru roku 2015 se na Berlinale v sekci Panorama promítal dokumentární film Danielův svět, jehož součásti byl na základě licenčních smluv s produkční skupinou i luštělí klip Fejsbůkovej pedofil. Málo malinko jsem tenkrát slavnému režisérovi "fušoval" do řemesla a jednou jedenkrát se tak moje jméno objevilo v závěrečných titulcích nějakého filmu. To Menzelovo tam bylo snad 70x. viz zde. :-) -sv-
—————
