Svatba z donucení

"Pane starosto, měl byste chvilku času," zeptala se mě jednou takhle uprostřed týdne, myslím, že ve středu, paní matrikářka. 

"Ale ano, co se děje?" odvětil jsem. 

"Mám dole před obřadní síní mladý pár, že se chtějí teď okamžitě vzít. Nevěsta mě úpěnlivě prosí, že to musí být teďka, jinak si to ženich rozmyslí. Ten mlčí. Svědky mají sebou, doklady taky, myslíte, že by to šlo?" vysvětlila mi matrikářka. 

"No, když tak spěchají, tak jim vyjdeme vstříc, že jo? Doufám, že nebudou brzy litovat," usmál jsem se jako zkušený dvojnásobný ženáč a vyndal ze skříně černý oblek. "Závěsný znak máte?" vzpomněl jsem si ještě. 

"Mám, sice jsem ho od soboty ještě nestačila vyžehlit, ale to bude dobrý. Tak já je jdu pustit dál a Vy se převlečte, taky trochu učísnete tu svoji ofinu :-) a přijďte hned za námi, ať to máme všichni za sebou, jo?"

Svatba to byla skromná, jen ve čtyřech. Mladá natěšená nevěsta v bílých šatech, bez kytice, ženich taky celý v bílém, bílé kalhoty a bílou košily bez saka. Ten ale moc natěšeně nevypadal. Stál vedle nevěsty, mírně rozkročený, ruce sepnuté za zády a na tváři zarputilý výraz, jako by říkal: "Když to musí být, tak ať je po tvém!" Během pár minut jsme je bez dlouhých cirátů oddali, pouze na ženichovo ANO jsme museli chvíli čekat, dokonce jsem musel otázku, zda si bere nevěstu dobrovolně, dvakrát opakovat, než zahučel: "Ano".

Po svatebním obřadu nám rozesmátá nevěsta poděkovala a svatebčané odešli. Tím to ale všechno nekončilo! 

Druhý den dorazila za paní matrikářkou maminka nevěsty, celá rozčílená, co jsme to vyvedli. Prý se vůbec neznají a nemají ani kde bydlet. Paní matrikářka ji vysvětlila, že oba dva jsou plnoletí a oba se svatbou souhlasili. Maminky se ptát nemusejí. Ta si to chtěla vypovídat ještě se mnou, ale paní matrikářka ji za mnou nepustila, prý ať si to vyřídí doma s dcerou sama.

Ani to však nebyl konec! Druhý den po svatbě, to bylo v pátek, dorazili na radnici oba novomanželé. Že si to rozmysleli a že chtějí svatbu zrušit. Ženich už byl hovornější.

"To jste si měli rozmyslet dřív a svatbu neuzavirat. Matrika není žádný holubník. Váš právoplatně uzavřený sňatek můžete zrušit jedině rozvodem. Ale ne tady u nás, ale u soudu. Okresního soudu v Havlíčkově Brodě! S tím my Vám nijak nepomůžeme!" vysvětlila jim paní matrikářka.

A jak to nakonec dopadlo? Nevím. Možná, že jsou spolu a mají kopu dětí. :-) -sv-