Sněhulák vs. pes

Po ukrutných mrazech, kterým se už i v bohatýrské zemi Putinově říká krut, dorazila na Vysočinu předposlední lednovou neděli konečně obleva. Mokrý sníh na zahradě od rána přímo lákal nás kluky k tomu, postavit si sněhuláka. Loni během vyhrnování sněhu před Barborkou jsem se při nedostatečné sněhové nadílce zmohl pouze na takového ani ne půlmetrového sněhového trpaslíka a co nadělal radosti! Tak jsem se i letos rozhodl vrátit do dětských let a postavit sobě a Falcovi pořádnějšího chlapíka.  

Uválet a očistit tři sněhové koule se dá zvládnout přece za chvilku. Zvědavý Falco se mi ale přitom pletl neustále pod nohy a do cesty, musel jsem ho proto zavřít do chalupy a během čtvrthodinky pak byla kostra sněhuláka hotova. Ještě ruce, mrkev jako nos, starý lavor na hlavu, vyznačit oči a sněhový strážce našeho dvora stál u plotu v celé své kráse. Byl sice tak trochu naměkko až nahniličko, ale to bylo zřejmě tou rychlou oblevou. Byl jsem zvědavý, jak se bude líbit Falcovi.

Ten se ho nejdříve zalekl. Obcházel opatrně v uctivé vzdálenosti, ale když viděl, že se s ním kamarádím, vyrazil si ho očuchat a patřičně taky označkovat. Jakmile jsem však za sebou zavřel dveře chalupy a Falco se sněhulákem zůstal na dvorku sám, začal na něho dorážet, dávat mu tak důrazně najevo, kdo je na dvorku pánem. Až se mu podařilo sněžného mužika povalit. 

Falca jsem okřikl, sněhuláka znovu postavil a vzkřísil z mrtvých. Jen co jsem ale dvorek opustil, Falco ho opět jedním skokem knokautoval takovou silou, že všechny moje následné pokusy o znovuvzkříšení byly marné. Můj ubrečený sněhulák měl prostě smůlu a jepičí život, ani si nic, kluk jeden, neužil, skonal jako panic, a to jsem se mu chystal ještě postavit Sněhurku. :-) 

Když si ale domyslím, co všechno by ho se Sněhurkou ještě čekalo a čeho ho náš Falco vlastně ušetřil, tak možná že dobře pro něj! Naštěstí jsem si jeho kraťoučkou kariéru nepolíbeného sněhového bodyguarda stačil dokumentovat, tak si snad někdo na něho a jeho nevinnou tvář po čase při pohledu na tuto fotografii vzpomene. Budiž mu země vlhká!

Na Falca se proto nezlobím, je to vítací pes, každého, kdo za mnou zavítá, musí nejdříve poskákat. Na to jsem při stavbě sněhuláka nepomyslel.                                            -sv-