Škrábadlo pro Britu

Dcera si pořídila kočku. Ne obyčejnou, kterých u nás po vsi běhají spousty, ale nějakou šlechtěnou městskou paničku, co kadí do navoněných kamínků a bojí se myší. Po čase se dcera začala rozhlížet po naší zahradě, že by Britě, tak se ta kočka jmenuje, potřebovala pokácet nějaký strom. 

"Teď na jaře? Když kvetou, chceš kácet stromy? K čemu, prosím tě, co vám dvěma udělaly?" zeptal jsem se udiveně. 

"Brita potřebuje škrábadlo," odvětila rozhodně dcera. 

"Skrábadlo, co to je a k čemu to potřebuje?" divil jsem se dál a dál. 

"Ke šplhání a škrábání," trpělivě odpovídala dcera. 

"Tak ji pusť na zahradu, ať si šplhá a škrábe!" navrhl jsem jí obratem řešení. 

"Jo a Falco jí sežere!" vyděsila se dcera. 

"No to máš pravdu. Tak sis jí neměla pořizovat!" odbyl jsem jí. 

Ale po chvilce jsem jako milující otec přece jen kapituloval. "A jak to škrábadlo má vypadat?" Dcera mi pak briskně na internetu vyhledala obrázky různých škrábadel od různých dodavatelů v různých cenových relacích od tisícovky výše. 

"Ten svět se snad už úplně zbláznil! Radši to schovej, já ti to škrábadlo vyrobím sám. A žádné stromy se kácet nebudou!"

Pak jsem po půl roce vyhledal na půdě pár prkýnek, lišt a dřevěných klacků, z toho, co dům dal, jsem si pokusně sestavil takové dřevěné monstrum, pak jsem vzal do své levačky postupně metr, pilku, vrtačku, rašpli, kladivo, fotoaparát a škrábadlo je na světě. Pohromadě ho drží dva šroubky a Herkules. Jinak to je samé dřevo (ořech, střemcha, dub, smrk a borovice). Made in nebo chcete-li product of vrba.

Co mě to stálo? Tři půldne času a 15 korun českých. To za smirkový papír. Ten vyrobit neumím. Čas jsou sice taky peníze, ale toho my důchodci, na rozdíl od peněz, máme dost. Nebo nemáme? Kdo ví? Doufám, že Brita bude spokojená.

Škrábadlo jsem pro vás sestavil a vyfotil. Přidal jsem k němu i myš a Britu. :-)  -sv-