S Jarkem na stojáka

Po čase jsem se včera zase jednou vypravil na koncert. V Havlíčkově Brodě na Ostrově vystupoval Jarek Nohavica se svým Koncertem pro dospělé. Lístky a dopravu zařídila Štěpánka. Ostraha u vstupu natrhla Nohavicovi na vstupence nohavice. To dělat neměla. Řekl jsem jim to.

Jarka jsem naživo viděl opravdu po čase. Předtím to bylo někdy počátkem 80. let minulého století, a to na statkách v Ledči na náměstí. Jsme s Jarkem stejný ročník, takže nám oběma tehdá bylo asi třicet, na statkách (dům č.p. 67) se nás na Nohavicu přišlo podívat snad tři desítky stejně starých nebo vlastně mladých nadšenců. Byla to doba, kdy Jarek zpívával Když mě brali za vojáka, Husitu, Bláznivou Markétu, Píseň o té velké revoluci 1848 a další. Byla to doba, kdy v Ledči koncertoval i Karel Plíhal, Wabi Daněk, Slávek Janoušek, Jan Burian. Byli jsme mladí a rozumněli těm skrytým narážkám proti režimu v podání tehdejších písničkářů. 

Včera to bylo už trochu o něčem jiném. Nohavica, mistr slova a scrabble, namixoval pro svůj Koncert pro dospělé směs svých známých písní (Kometa, Až mě zítra ráno v pět, Jdou po mě jdou, Mám jizvu na rtu, Ostrava, Dokud se zpívá), k nim přidal své nové písně např. Kopaná, Zadek jak a taky Hapkovu Kocour se schoulil na tvůj klín. Vystřídal přitom kytaru, harmoniku, flétnu, basovou kytaru. No prostě nádhera! Doprovázeli ho dva mladí muzikanti Plzeňák a Polák, ten i občas polsky zpíval. Taky byli dobří.

Záviděl jsem Jackovi jedíné: že se může tisícihlavému publiku, takhle spontánně a nádherně vyzpovídat ze svých citů a pocitů, hýřit přitom vtipem a básnickou invencí. 

Koncert začínal v 19:30 a končil v 21:30, my jsme ho celý i s hodinovým předstihem zvládli na balkóně na stojáka. Já k tomu navíc dvě pivka, taky na stojáka. Bolela mě z toho akorát chodidla od stání, dlaně od tleskání, hlava ne. Ta si to užívala, ta se radovala. Propotil jsem přitom pohupování do rytmu košili i sako, zazpíval si z plných plic a potěšil zase po čase svoje srdíčko. Na balkóně jsem zahlédl taky dobře se bavícího Libora Joukla. Byl v části publika, co křičela na Jarkův povel HANBA, já zase v té druhé, co jásala SLÁVA. 

I my dva "zločinci", co po nás jdou, jdou, jdou, máme právo a náladu na kulturu. :-) -sv-

Jeden Nohavicův novější a měně známý text, který ale v Brodě nezpíval, vám přidám:

 Měl jsem holku

(na lidové motivy)

Měl jsem holku z ODS
Měla na zadku modré es
Měl jsem holku socanku
Nevlezla se do tanku
Měl jsem holku komunistku
Dělala v posteli čistku
Měl jsem holku z SSO
Hráli jsme spolu pexeso

Měl jsem holku Strany práce
To vám byla deviace
Měl jsem holku z ODY
Dělala blbé hlody
Měl jsem holku z US
Měla ji jak Suez
Měl jsem holku z SNK
Padala ji podprsenka

Měl jsem holku lidovkyni
Furt chodila po kuchyni
Měl jsem holku nácků
Okovanou sedmnáctku
Měl jsem holku z Libertasu
Ta mi četla zprávy TASSU
Měl jsem holku zelenou
Jedla stravu dělenou

Měl jsem holku Liberálku
Dávala mi na kořalku
Měl jsem holku Balbínku
Dělala mi maminku
Měl jsem holku z Cesty změny
A z té jsem byl vyřízený
Tak jsem si řek´ RIC PIC
S babama už víc nic