Rok poté

aneb jak se mají svobodníci

Přesně před rokem, 14. září 2015, jsem se podruhé za 20 let rozváděl. Důstojně, rychle a bez emocí. Jednalo se o rozvod nesporný. Za 10 minut bylo po všem. Za 20 let taky.

No vlastně tak úplně důstojně to neproběhlo. Večer před tím mě do horního rtu štípla vosa, tak jsem vypadal jak Menšíkův Joska nebo spíš Jořka s pyřkem a ke všemu se mi před vstupem do soudní budovy rozjel zip u příklopce. To jsem však opakovaným automatickým pohybem zdrhovadla na schodech k soudu zachránil. S nateklým pyskem však nic dělat nešlo. Tam žádné automatické pohyby ani zastavení na schodech nepomáhaly. Soudní ostraha mi nateklý ret rentgenovala dvakrát místem, zda tam neskrývám zřejmě srp, nebo granát. Můj příklopec je naštěstí nezajímal a ty dámy v soudní síni také ne. :-)

Mně to ale všechno, věřte mi, při mých zkušenostech ze soudních síní bylo úplně jedno, přímo šuma fuk. Zato paní samosoudkyně si při pohledu na mě asi říkala: "To se jí ani nedivím, že se s ním rozvádí, chudák, pysk má jak přepumpovanej botoxem." Proto se ani na nic moc nevyptávala a náš společný návrh, ve kterém jsme soud výslovně žádali, ať po důvodech rozvodu nepátrá, z moci úřední potvrdila. Ještě, že nepředvolala svědky ze zastupitelstva, to bychom se asi dozvěděli věci!

Druhý den mi horní ret splasknul a zip zase fungoval bez problémů. Po týdnu svobody jsem napsal svému kamarádovi Ríšovi tento e-mail:

Ahoj Richarde,

celé září již pobývám na své chalupě ve Štěpánově a od 14.9.2015 dokonce jako svobodný pán Stanislav. Rozvedli nás za 10 minut. Zcela do ústraní jsem se však nestáhl, mám tu totiž svini Vaňka, vidle, internet a taky svoje stránky (nebo to je spíše můj blog), na kterých glosuji dění v Perle Posázaví. Teď jsem tam umístil jeden článek, který by tě mohl zajímat a ve kterém jsem si dovolil použít i některá tvoje vyjádření. Zde je odkaz…..

S přátelským pozdravem

Stanislav, svobodný pán ze Štěpánova

Richard mi obratem odpověděl:

Ahoj Stando!

Díky moc za zprávičku. Soud zase jednou nevzal v úvahu podstatná fakta.

Co jsem se nanosil psaníček! A oni .... za 10 minut. ☺

Na každý pád Ti přeji, abys svého svobodného panství co nejlépe užívati svedl.

Díky moc za podporu na Tvém blogu. Hezky jsi to napsal. Ostatně to ani jinak neumíš. V dohledné době se Tě pokusíme na Tvém panství přepadnout. Ale určitě se ohlásíme včas.

Zatím se měj moc pěkně, jako se mají svobodníci.

Richard

Rok poté již všechno přebolelo, Joska s pyřkem je ten tam. A jak se mají svobodníci? Stejně jako klukovníci. Jsou již ve výslužbě.

Když sem občas za mnou někdo zavítá, posadí se se mnou na zápraží k zahradnímu stolu a rozhlédne se po okolní zeleni, většinou řekne to, co Ladislav Smoljak ve filmu Na samotě u lese: „Ale je tady krásně!" :-) 

A já odpovídám jak děda Komárek: "Jo, tady jo!" :-)

... a žáby u rybníka dělají to své: Pu, pu, pu, pu, pu, pu, pu, pu, pu, pu, pu, pu, pu, ..

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Foto: Stanislav, tříletý svobodný pán ze Štěpánova a jeho Tři sestry coby žáby a sudičky. V rukách nemám smartphone, ale určitě nějakého brouka v krabičce, nebo žížaly. 2 sestry a 3 bráchové tam ještě chybí. Za námi rybník Návesák, sídlo Doubkova vodníka, a v něm se zrcadlí moje chalupa.