První letošní úlovek

Přestože všude kolem nás je slyšet, jaké je sucho, tropické horko a s tím spojený nedostatek vody, vypravil jsem se včera po ránu do lesa. Nesl jsem si sebou větší košík a v košíku ostrý nožík, ale nechvástal jsem se, že jdu na houby. Do lesa jsem totiž vyrazil za jiným účelem. Slíbil jsem svoji nejstarší dceři v lese vyhledat kůru z břízy. Proto ten ostrý nožík a košík. Samozřejmě, že se i poohlédnu, jestli náhodou nenarazím na kováře, křemenáče nebo růžovku. Ty v černu občas už rostou. Alespoň loni tomu tak bylo. 

Na vybranou jsem měl les Špíce nad Štěpánovem a nebo les na Smrdovsku, který se táhne od říčky Sázavky až k obci Sázavka. Zvolil jsem fikaně tu druhou variantu, neboť na Smrdovsku bývá větší vlhko a stín. Ale taky víc klíšťat a komárů. Lesem protékají dva kdysi zlatonosné potoky, které ústí do říčky Sázavky v místech, kde Kraj Vysočina plánuje vybudovat přehradu. Kráčel jsem tedy vlastně po dně budoucího jezera a rozhlížel se po pokácených břízách a taky po houbách. Ty ale nerostly. Našel jsem pouze jednu mochomůrku šedivou, kterou sbírám jen, když je bída, ale tentokrát se mi pro ní nechtělo ani shýbat. Pokácenou břízu jsem nalezl až asi po 2 km chůze, sloupl jsem ze zdravějšího konce kmene kůru o velikosti 50x30 cm, stočil ji do košíku a začal se vracet. Po dvěstě metrech jsem našel menšího křemeňáče březového, ani jsem ho nějak zvlášť nečistil, když nemá v košíku koho umazat. Rozhodl jsem se ještě prozkoumat okolí nálezu, protože mladí křemeňáci mají rádi společnost. A taky že jo. Po chvilce jsem nalezl dalšího, tentokrát však starého pardála, asi jako já. Ten bude dobrý akorát tak na sušení. To bylo vše. 

Cestou zpět jsem ještě narazil na černou veverku, tu jsem ale nesebral, zmizela mi z očí v koruně vzrostlého smrku, a taky na kukačku, kterou jsem ani nezahlédl, jen zaslechl, jak mi někde nad hlavou kukáním prorokuje ještě 25 let života. Říká se, že prorokuje, ale spíše jen tak provokuje. Co bych tady v 89 ještě hledal? Psal tenhle web a poukazoval, že na Rašovec Džungan navozil bordel, ne? Nebo že cyklostezka do Sluneční zátoky byla postavená na cizí stavbě TJ Bohemians? Koho by to asi pak zajímalo, když to už dneska jedno ani druhé úřadům, radnici, policii i lidem nevadí?! 

Provokatér kukačka začala po čase kukat znovu, ale to jsem už raději ani nepočítal. Stáří Metuzaléma se dožít opravdu nechci. Nechci se na ten šlendrián ani dívat a na to, jak mě zradí další ženská taky ne :-) Kukání mě doprovázelo z lesa až k řece, kterou jsem překročil po provizorní dřevěné lávce ze tří suchých bidel. Trochu jsem přitom váhal, zda vůbec metrákovýho chlapa unesou. Ač na to nevypadaly, tak unesly a byl jsem zase za vodou. :-) Pak teprve ta falešná promiskuitní potvora ztichla. 

Doma jsem křemenáče očistil, toho menšího nakrájel společně s gombaseckou klobásou do zelňačky a toho většího na sušení. Dceři zavolal, že jsem kus březové kůry z lesa přinesl. Ani jsem se jí nezeptal, na co to potřebuje. Zřejmě na nějaká přírodní barviva, hádám. Vyrábí pro ty svý šermíře z přírodních surovin různé dobové oděvy a jejich doplňky. Šije režné kytlice a gaťata, jak o nich zpívá Jarek v Husitovi. 89 mi teda ještě není, ale už dost pamatuji. :-) -sv-