Přelet Gripenu nad vrbovým hnízdem
08.06.2018 00:08
Leželi jsme s Falcem na dvorku. Falco, jak dlouhej tak širokej, na zápraží pod stolem a já, jak širokej tak dlouhej, na houpací sedačce. Oba jsme v paprscích dopoledního slunce pochrupovali. Vesnice snad taky ještě spala, děti už byly dávno ve škole a ženský u sporáku. Obydlenou zatáčkou projel občas nějakej ten kamión. Najednou, jakoby se m_g_r vracel do Kroměříže, nebo rakeťák Kim špatně odhadl letovou výšku své lidově demokratické vlašťovky, se zachvěla matička česká zem, splašili všichni ptáci jarabáci, s osik opadalo nejen listí, ale i menší větve a bramborová nať zalehla strachy do řádků i s mandelinkami. Přímo nad námi se přehnal nízko letící Gripen. Letěl tak nízko, že jsem snad mohl vidět i vzorek podrážek pilotových bot č. 44, kdybych byl Bystrozraký a nebál se včas otevřít svoje těžká víčka a kdyby rychlost letu odpovídala rychlosti zvuku. Vlastně jsem slyšel jenom ten rachot a vše ostatní si ve své fantazii domyslel. Falco nemyslel na nic, jednal instinktivně - utekl se okamžitě schovat do chalupy. Ten žádnou fantazii nemá, maximálně si myslí na sousedovic čubku. To mě teda už dávno přešlo.
Já si v té chvilce však vzpomněl na slova svého bývalého souseda Jardy, který při cvičných letech čáslavských MIGů před 40-ti lety říkával:
"Tihle kluci vojenský! Když je slyším, tak se ve mně chcanky vařeji!"
Tak po včerejšku už vím, co tím Jarda přesně myslel. A tak jsem reagoval slovy:
"Co to bylo za vola?"
Ale jsme o 40 let dál, tak by snad šlo někde zjistit i bez nadávek, co se pod naším mírovým nebem děje. Jestli náhodou Gripen někde u Bílku zase nehavaroval, nebo jestli k nám opět nepřiletěli na pomoc Rusáci. A tak jsem zavítal na stránky www.armyweb.cz a tam se dozvěděl, jak vypadá letový den bojového pilota AČR:
Ráno se Vám rozsvítí parádním sexem přesně v 6.00, pak snídaně do postele 6.03, v 6.23 beru nohy na ramena, neboť se vrací manžel z noční, skáču z okna ven a lezu do riflí a bot za nejbližším keřem cca okolo 6.25. Sedám na Harley a se spokojeným výrazem, jakej jsem to čtverák, se řítím k Chotusicím a ukazuju vstupku na bráně, kterou mě kontroluje nádherná salutující vojanda.....Lezu ven z kabiny, mokrej jak ze sauny. Je 10.04 a let trval 56 minut. Za námi je vzlet, přílet do prostoru (Štěpánov?), několik navedení a cvičných identifikací, navedení se zavázáním a milovaný batrflaje (butterfly je motýl, ale tyto manévry jsou vlastně BFM, basic fighter maneuvres čili dogfight....vstup pro zahájení těchto manévrů, resp. cvičných soubojů na vizuální vzdálenost, připomíná pohyb rukou pro plavecký styl motýlek).
Kdo z vás si chce přečíst celé povídání bojového pilota, nechť klikne sem. Mě z něho zaujaly jen ty časové údaje shodující se s časem přeletu Gripenu nad vrbovým hnízdem. Takže to byl Butterfly - Obyčejný pitomý motýlek!!! No, věřte!
A já oněmělý úžasem už mohu přidat jenom závěrečné dva odstavce:
Po druhým letu, kdy jsme letěli dva na dva vzdušný boj a přistáli v 15.59, jsem se dostal na letku okolo 16.20. V 16.30 byl závěrečný debrífing letky, kde se probírá zaprávka po zaprávce a každý řekne něco o svém letu. Navzájem se bonzujeme a je konec. Pro ně. My dva z poslední zaprávky jdeme stáhnout železa do hotovosti a končíme den na letišti tím, že projíždíme bránou po 18-tý hodině.Co mě čeká teď? Budu řešit problémy světa vlastní rodiny, snažit se věnovat dítěti a přitom neusnout. Tupě čumět po večeři na imbecilní seriál a parádně u něj usnu. Věříte mě ten začátek článku? No, věřte!
Jo, tohle kdyby četl soused Jarda, nevím, co by se v něm pak ještě začlo vařit?! :-)
Napsali pro vás a sfotomontoval -sv- s použitím článku od -stejsy-
Letecký snímek chalupy s bílou Fabií na dvoře a bazénem na zahradě je z 28.5.2017 a silueta Gripenu sestavena z černých trojúhelníků a obdélníků včera. Takhle nějak to bylo!
—————
