O víře a podobenství

V noci ze čtvrtka na pátek, to je ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek 2017, jsem si po půlnoci vyhledal ve videoarchívu ČT pod písmenem U film Mela Gibsona Umučení Krista a ve své posteli (abych nemusel v noci topit) s notebookem na klíně jsem ho zhlédnul celý, ačkoli je s titulky a viděl jsem ho již podruhé. Je to sice drastické drama, ale i úchvatná podívaná a realistické ztvárnění dávného příběhu, které ve mně evokuje různá podobenství při pohledu na zrádného Jidáše, zaslepené farizeje, bezbožné soudce i na Máří Magdalénu. Ale to tu nechci rozpitvávat, nechci se ani rouhat a snad se tomu i nadále ubráním.

Při soustředění na titulky mě zaujaly hlavně doslovné citace z Nového zákona, které byly ve filmu použity. Nemám je sice načtené z evangelií, jen z běžné beletrie či z literatury o dějinách umění, nepamatuji si je z kázání v chrámu Páně, ale z různých pojednání o obrazech Křížové cesty, Ukřížování, Snímání z kříže, Piety a pak také z dob svého dětství, kdy jsem docházel na katechismus. Utkvěly mi od tehdy v paměti zrovna tak jako později různé ruské básničky a častušky, které do nás hustili učitelé z totalitních učebnic. To jsou ale paradoxy a protiklady, že?! Vybavují se mi dnes slova a fráze jako: Kdo z vás je bez hříchu, první hoď po ní kamenem, Ejhle, člověk!, Neměl bys žádné moci nade mnou, kdyby ti to nebylo dáno shůry, Dokonáno jest!, INRI, stejně jako jsem nedávno recitoval Ěto býlo v máje na razsvětě nebo Pismó Taťány Óněginu či zpíval Kalínu a znal význam zkratky VŘSR. 

Nejsem neznaboh ani tupý rouhač a nechci tím žádného věřícího teď na Velký pátek urazit. Chci jen těmito protiklady připomenout, jak tvárná je dětská duše, jak snadné nás bylo nasměrovat na Náboženství i do Pionýra. Brzo jsem naštěstí prozřel a jedno i druhé pod dohledem svých věřících a milujících rodičů s odchodem do jeníkovské měšťanky opustil, ale někde dosti hluboko v paměti mi zůstalo pár novozákonních citací a metafor včetně biblického Desatera, kterým se snažím řídit. V mé paměti hned někde vedle slůvek slibu "jakojasné" Jiskry, mladého Pionýra a "služebnězákladního" Vojáka. Ale už dost, dost bylo té socialistické schizofrenie.

Chtěl jsem vám jen říct/napsat, že Melův film  Umučení Krista , který bude možno přehrát do 27.4.2017, na mě na Velký pátek 2017 opět hluboce zapůsobil a dlouho do noci jsem si různé epizody z něj promítal v duchu na strop své seknice i svého myšlenkového pozadí a ještě v tuto chvíli před polednem ho mám plnou hlavu a duši, pokud to teda není to samé? To ještě nevím, pokorně přiznávám, že to nevím. Je ale pro mě příznačné, že knihy a filmy o Meresjevovi či Timurovi a jeho partě v archívu nevyhledávám, i když je také znám, a že tento fejeton O víře a podobenství zakončuji smajlíkem. :-) 

S velikonočním pozdravením a s Děkuji Stanislav a ještě přidávám Co vám nedám

Po třech dnech velikonočních jsem narazil na Kryla a jeho Jidáše

Jidáši, k čemu výčitky svědomí, 

Jidáši, k čemu tohleto smetí, 

farizej nikdy rukama nelomí, 

pro něho účel prostředky světí!

 

Jidáši, dnes jsi důstojným občanem, 

s mincemi nemáš nijaké viny, 

zítra zas třicet stříbrných dostanem: 

vždyť když ne my, tedy zradí ho jiný!