(ne)Pojízdná prodejna

 

Pojízdná prodejna k nám do vsi jezdí každé úterý a čtvrtek těsně před polednem.

 

V úterý 15.5.2018 nepřijela. Zas takové neštěstí to nebylo, chodíme tam nakupovat jen dva, já  a moje sestra a mnohdy jen proto, aby jezdit nepřestala a pojízdný prodavač Polívka nepřišel o "kšeft". A najednou bez varování nepřijela. Seděli jsme na návsi spolu na lavičce jak dva sirotci a čekali a povídali si. Snad půl hodiny. Marně. Tak jsme se rozešli s tím, že pro chleba a pivo, které jsem chtěl nakoupit, pošle sestra svého syna do Habrů. Za hodinku mi ten balíček poslední záchrany podávala přes plot.

 

Ve čtvrtek 17.5.2018 však už pojízdný prodavač Polívka dorazil. Jenže jinou dodávkou - modrou a nižší. Troubil až po příjezdu na náves. Přišli jsme se sestrou za ním a vyptávali se, co se to děje.

 

"Ále, vysypalo se mi tady kousek od vás v pondělí auto. Odešly mi vstřiky a rozbily hlavu," vysvětlil nám prodavač.

 

"Tak jste si pořídil nový," popíchla ho sestra.

 

"Houby nový, to je půjčený, abych mohl vůbec něčím jezdit," odvětil rozlobený prodavač.

 

"A máte v něm alespoň něco dobrýho pro nás?" zeptala se sestra.

 

"Chleba a pivo," mrknul se na mě.

 

"To toho moc nemáte a co v tý ledničce?" pokračovala sestra ve vyptávání.

 

"No, tam pro vás snad něco bude. Co byste si přála?" z naštvaného řidiče už byl zase obchodník.

 

Udělali jsme oba nejnutnější nákup a s pojízdným prodavačem Polívkou se loučili.

 

"Jo, tak to bývá, když chlapovi odejde vstřik, tak to mnohdy odnese i hlava," řekl jsem dvojsmyslně. 

 

"To mi povídejte," loučil se jen o pár let mladší prodavač. Nasedl do nižší modré dodávky a upaloval dál. Chystá se někde po cestě hledat ty poztrácený vstřiky, co mu v pondělí odešly. Doma je prý nemá. 

 

Jo, to se taky stává. :-) -sv-