Na plese v Pavlově

Někdy před dvaceti lety jsem přijal pozvání od party přátel na Myslivecký ples do Pavlova. Ne, že bych byl milovníkem podobných tancovaček, ale žádnému posezení s přáteli jsem se nikdy nevyhýbal a po pár pivech dokonce ani tanci ne. Netancoval jsem nějak zvlášť dobře, ale zato rád. Na ples jsem tenkrát vyrazil se svoji o dvacet let mladší milou. Zda to bylo před svatbou nebo po svatbě, si již nepamatuji. Vím jen, že to bylo určitě už po rozvodu, na plese v Pavlově a že to moji milé tenkrát velmi slušelo. :-)

Do Pavlova jsme přijeli, nebo se snad nechali dovézt?, nevím, poměrně brzo. Hudba sice již vyhrávala, ale sál byl jak vymetený, všichni debatili u svých stolů se sklenkou v ruce a rozhlíželi se, kde kdo sedí a s kým, kdo tu dneska hraje a jaká je tombola. Najednou u vzdálenějšího stolu se zvedl Tonda Z. z Ledče, dal si panáka na kuráž a namířil si to napříč sálem odvážným krokem k našemu stolu. Když k nám celý natěšený dorazil, požádal moji milou o tanec. No, bylo na to ještě brzo, nikdo dosud netancoval, ale to moji milé Pretty Women právě vyhovovalo, ráda provokovala, proto Tondově žádosti s úsměvem vyhověla, já jsem taky neprotestoval, tak šli tančit. Sami dva, jak děda s vnučkou, na prázdném parketu na jakýsi ten polčík nebo valku, to už taky nevím, to jsem si furt za střízliva pletl. :-)

Tonda nebyl špatný tanečník a velice se snažil. Je ještě možná o deset let starší než já a v náručí svíral takovou šťabajznu. Obkroužili spolu několikrát celý sál, pak hudba naštěstí zmlkla a Tonda způsobně a galantně odvedl moji milou ke stolu, poděkoval nám oběma za tanec a vrátil se ke své manželce. Jakmile usedl a dal si dalšího panáka, jeho manželka mezitím povstala a vyťala mu takovou facku, že se to neslo celým sálem společně s jejím jasným a rezolutním povelem: "A jdeme domů!"

Pro Tondu tak pavlovský Myslivecký ples po jednom vášnivém tanečku skončil. To my jsme tam s přáteli vydrželi až do konce, zatancovali si a nasmáli se až až. V tombole jsem vyhrál bažanta a po sále ho tahal na provázku za sebou, jak kdysi v dětství po návsi dřevěný vozíček. 

Jak jsme se dostali tenkrát domů, nevím. Pamatuji si z celého plesu jen na toho Tondu, facku, bažanta a jak to tenkrát moji milé slušelo.:-) -sv- 

58.

SNĚHOVÁ

18.11.2005

 

Čerstvý sníh je na střechách,

zdobí trávníky.

Vytáhneme ze skříní

teplé zimníky.

 

V kapse najdeš vstupenky

z loňského bálu,

kdy jsme sami ploužili

uprostřed sálu. 

 

(Ze sbírky Verše pro tebe)

-sv-