Městečko pod vodou

Server i Dnes přinesl včera článek, který stojí za povšimnutí. V jeho úvodu stojí:

Toto místo má neuvěřitelnou magii. Na břehu se vypíná kostel, vedle něj mezi stromy vykukuje socha Pany Marie. Pod dalším ze stromů v lesíku se skrývá kamenná kašna. A jen o pár metrů dál se rozprostírá vodní nádrž Švihov. Jen tří památky zůstaly na jejím břehu po zatopené obci Zahrádka.

Součástí obsáhlého článku je i video a fotogalerie, celý si ho můžete přečíst zde.

Mě na něm zaujal ještě tento odstavec:

Tam, kde před půlstoletím bujel život, se rozlila voda. Tehdejší inženýři nechali údolí poblíž Ledče zatopit. Vznikla zde vodní nádrž Švihov, které místní podle říčky, na níž leží, neřeknou jinak než Želivská přehrada. Slouží nyní jako zásobárna vody pro více než milion lidí v Praze, středních Čechách a na Vysočině.

Když jsem se dnes dopoledne vracel z hub polní cestou svažující se od lesa k mé rodné vísce Štěpánov, měl jsem celé údolíčko říčky Sázavky jak na dlani. Kdysi, snad za Marie Terezie, zde byly pod obcí prý rybníky. Údolí Sázavky k tomu přímo vybízí. Později tady nad pravým břehem Sázavky, to se ještě na mapách jmenovala Kleine Sazawa, vybudovali náhon ke mlýnu dlouhý více jak jeden kilometr. Jeho koryto zde stále existuje, ale je celé zarostlé náletovými dřevinami i vzrostlými stromy všeho druhu. Dokonce i chmel tam roste. Z mlýna na západním okraji obce zbyla jen rozvalina.

I zde inženýři zamýšlejí vybudovat přehradu. Mají pro ni již i název. Měla by se jmenovat Štěpánov. Stejně jako k zatopení odsouzená obec pod ní. Z té by nezbyl ani ten kostel. V obci totiž žádný není. Snad jen kaplička na východním okraji obce by mohla zůstat nezatopená. Mělká vodní nádrž by byla takový malý vysočinský Balaton. Desítky metrů z obou protilehlých břehů by tu bylo vody tak akorát po kolena. Všech třicet domů by se muselo před zatopením zbourat a všechny stromy pokácet, jinak by vyčuhovaly nad hladinou. Všechny včetně těch, co jsem zasázel. Leštinský starosta Jaromír se však před lety proti tomuto záměru postavil a donutil pány inženýry, aby hráz posunuli o třista metrů proti proudu řeky a obec nezatopili. Ale, kdo ví, co bude za dalších deset let.  Kudy dnes kráčím po dně budoucího jezera? 

Historickou obec z 13. století by mohli rozbořit a zaplavit jenom barbaří!  -sv-Související články:

P.S. Jo a z lesa jsem v košíku přinesl snad 30 růžovek (masáků), jednoho malýho křemeňáčka a podhříbka (po vašem pančáka). Pak taky jednu starou babku. Co víc bych taky ve svém věku chtěl, že jo? :-) A k tomu tři klíšťata, ty jsem naštěstí stačil na svém mužném těle chytit dřív, než se zapila. Jedině těm bych to zaplavení přál.

Zdroj: Monumenta Historica Boemiae VI č.16, str. 392