Letos první!

Zeptal se mě tuhle soused Mirek z Jablonce, jestli už jsem vyrazil do lesa na houby.

"Na houby? Na ty je moc sucho. A v květnu jsem našel v životě snad jen křemeňáka!" a jak jsem řekl, tak se stalo. :-)

Na svém pozemku před chalupou, pod těmi vysokými osikami, které jsem chtěl letos kácet, jsem o víkendu posekal trávu a nechal jí až do dnešního poledne ležet. Meterologové nám na úterý předpověděli silné bouřky a tornáda a tak jsem po obědě začal trochu už oschlé seno převážet na kolečku na lépe osluněnou a dostupnou zahradu za chalupou. Pěkně jsem se u toho zapotil, řeknu vám. Však taky na teploměru bylo ve stínu 27 a na slunci 35 stupňů! Když jsem nakládal poslední (třetí) vrchovaté kolečko, zahlédl jsem pod hráběmi známou oranžovou hlavičku. 

"A ejhle, křemeňáček, mně se už při sekání zdálo, že by tu mohl být!" opatrně jsem ho vydloubl z trávy u kořenů vzrostlého stromu. Tak to je letos první a na tomto pozemku vůbec první za celou dobu, co se o něj starám. Dokonce jsem na chvilku zaváhal, jestli to není nějaká zakuklená prašivka. Ale ne, je to klasický Křemenáč osikový (pro zas_tupitele Leccinum aurantiacum), jak vyšitý!

A víte, kde jsem ho našel? Pod vrbou! Takže je vlastně vrbový. :-) Letos první. -sv-

  Jak jsem ho utrhl, tak jsem ho pro vás vyfotil. To je on - Křemenáč vrbový! :-)