Létací sny II

Trochu více času mi teď na čerstvém venkovském vzduchu zbývá na čtení. O létacím snu píšou hezky vedle mě :-) ve svých povídkách i jíní autoři, což asi pro mnohé není žádným tajemstvím, ale krásná pojednání o létání jsem ke svému překvapení nalezl v kronice moji dcery Štěpánky, konkrétně v korespondenci s nějakým Kubišákem z Trutnova, kterou zveřejnila v VI. díle Naší kroniky. Zřejmě se v jejím případě bude jednat o nějakou dědičnou zátěž, či nakažlivou lítací chorobu, která se dokáže šířit i po internetu :-)

Naše kronika VI

K = Kubišák,  Š = Štěpánka

3.4.2012 20:40 K:   přileť za mnou na sídliště, je to světa kraj, lepší dneska nežli příště, uvařím ti čaj, čaj a lžičku medu, líp to říct už nedovedu.. Jaro je tadýýýýýý! ať se vám daří, zdraví Kubišak

30.5.2012 10:52 Š:   Ahoj Kubišáku, s jakými myšlenkami si pohráváš teď? My stále existujem, žijem, študujem a taky zpíváme.  Štěpánka

13.6.2012 20:30 K:   No, že bych chtěl bejt jako pták.., úplně volnej, ...se zobákem a peřím, červeným, modrým a se zeleným, abych byl nepřehlédnutelnej ..lítat mi, ale nejde :-)
..párkrát se mi o tom zdálo, ale v reálu na pyču ..ještě to tejden budu zkoušet a kašlu na to :-)..
Měj se fajn, užívej léto pokud ti zrovna neleje jak z konve, jako tady, jo! a vízo samá jednička! Pa Luštělko, když se budeš nudit, můžeme si někdy povídat! :-) na icq Kubikula!

14.6.2012 10:01 Š:   Lítat by mě taky bavilo: moje dlouhý vlasy vlají ve větru, mám zavřený oči, volně dýchám anebo nedýchám? a mezi prsty cedím mraky.

Někdy si tak připadám na pódiu, někdy lítám v učení, to pak v lavici ani nedýchám :-)  Peří ale k létání nepotřebuju, je s ním spousta práce, pořád ho čechrat, vybírat breberky a tak. I když ale nevím, co jinak na sebe, možná nějaký blištivý šupiny, ať jsem taky nepřehlédnutelná.

Až potkám ptáka, úplně volnýho, se zobákem a s peřím, červeným, modrým a se zeleným, tak mu zazpívám, aby se na to nevykašlal a ještě nějakej ten tejden to zkoušel. :-)  Vždyť Trutnov a život vůbec z ptačí perspektivy musí bejt nádhernej, ne? Štěpánka

21:14 K:   Víš, že se pousmívám nad těmi šupinami,..? ..vůbec mě to nenapadlo, bylo by určitě krásný se lesknout ..jenomže by vypadalo pitomě mít kapří hlavu.. S lítáním to nevzdám nikdy, jenom jsem před tebou nechtěl vypadat jako blázen, ale nechej si to pro sebe, prosím. (Proto to zveřejňuji - poznámka autora) :-)

Trutnov je opravdu hezkej, když se na něj koukáš, jenomže se musíš plahočit po vyhlídkách, fakt by bylo skvělý nad něj vyletět "po svejch" :-), jednou to půjde, ..určitě jo! a až to vyjde, a potrénuju, a bude to mít style, a jestli nejsi těžká, tak tě svezu kámo, za písničku samozřejmě! budeš audio výbava :-) ..tak ahoj pane!..,budem si hrát..!! vzhůru do oblak ,)

22:53 Š:   Jenže já nechci kapří hlavu, mám přeci svoji! Kapří hlava s dlouhejma vlasama? To bych měla ránu, fuj! Moje hlavička - makovička mi docela stačí a taky sluší a pod ní blištivý lítací tělo. Jo!! Tak, jako létající - plující mořská panna na kresbě tuší od Gustava Klimpta, ne však hanbatá, ale oblečená do přiléhavého neoprenu z šupin blištivých. Neoprenu s aerodynamickejma, nadnášenlivejma vlastnostma, dlaně chci mít ale holý a chodidla taky, ať cítím všechny vánky, mohu hladit červánky a pročesávat mraky.

A pane! ne u Trutnova, ale přeci u Kolína  můžeme si hrát! Vždyť můj dědeček byl medvěd  a Váš dědeček byl taky, a my dva jsme se stali ptáky, to je přec věc zjevná, Vy, zobákovec tříbarevný a Já, šupinatka zpěvná :-)

18.6.2012 K:  Ahoj Pane!

Včera to bylo krásný, zdál se mi zase ten sen, co se mi zdává..    Bylo to nádherný, všechno jsem cítil: rychlost, vůni, vítr, strach, ..bylo to tak opravdový!

A víte, co se potom stalo? ..letěl jsem po zádech, jako když se necháš volně unášet hladinou, a ve zbytku slunečního svitu pode mnou se něco zalesklo, ..byla jste to Vy!    Měl jsem radost, ale překvapený jsem nebyl,  ..nevím, jako bych věděl, že se objevíš. Lítali jsme spolu, nad městem, nad lesy, nad loukami a jezery..

Šlo nám to, jako bychom byli jedno tělo, ..když jsem se probudil, bylo mi to líto,  že už je ráno, ale vedle mě na polštáři leželo pírko a šupina, ..došlo mi, že za tajemnou bránou už nejsem sám, někdy se zase stavte, zpěváčku kapří,

vždyť když už se potkají dva, co milují let, nemusí se potkávat u Kolína, stačí ve snech!

S použitím Štěpánčiný korespondence a Chagallovy kresby      -sv-