Krátký exkurs do historie obecní samosprávy

Již několikrát jsem se na tomto webu zmínil o svém dědovi Janovi, který v naší rodné obci vykonával v dávné minulosti funkci starosty. Chystám se již dlouho o něm napsat něco víc, než jednu větu. Ale Kronika obce Štěpánov se jaksi ztratila, pamětníci již nežijí a já blbec jsem se svého otce Bohumila na dědu pořádně nezeptal. A tak se teď prohrabávám různými i stoletými dokumenty, křestními, oddacími a úmrtními listy a taky torzem hlavní účetní knihy obce a dalšími zažloutlými zápisy. Dnes jsem si konečně sestavil nějaký chronologický rámec, abych se mohl pokusit o dědovi Janovi něco trochu smyslupného napsat. 

Než k tomu však přistoupím, musím vás trochu seznámit s vývojem obecní samosprávy v Českých zemích během 20. století. Děda totiž v obecní samosprávě působil s přestávkami od svých 30 let t.j. od roku 1912 až do roku 1941. Kam se na něho hrabu. :-)  

 

Před vznikem ČSR

Počátkem 20. století před vznikem samostatné ČSR spravovaly záležitosti obce orgány obecní samosprávy, kterými byly obecní výbor a představenstvo v čele se starostou.  Představenstvo se skládalo ze starosty a nejméně dvou obecních radních. Členy obecního výboru volili oprávnění voliči. Platil-li někdo alespoň šestinu přímé daně v obci, měl tzv. virilní hlas (privilegovaný hlas). Jednání obecních výborů byla veřejná. Obecní výbor měl právo zřídit si poradní a přípravné sbory v podobě komisí. Počet voličů byl směrodatný pro stanovení počtu členů orgánů zastupitelstva obecní samosprávy. Délka volebního období obecního výboru a představenstva byla tři roky, členové orgánů obecní samosprávy zůstávali ve funkci tak dlouho, dokud nebyly zřízeny orgány nové. 

Obce zakládaly a financovaly Ústav chudých - chudinský ústav pro podporu starých, nemocných a nemajetných občanů. Speciální účet (pokladna) spravoval obecní výbor. Příjmy této pokladny se v té době skládaly z poplatků za hudební povolení, procenta z dražby ovoce a trávy, pokut za polní pych a různých darů. Výdaje byly almužny pro obecní chudé a příspěvky na výživu nezletilých dětí. Tyto ústavy fungovaly až do 30. let 20. století. Z účetní knihy Ústavu chudých obce Štěpánov čerpám údaje o složení obecních výborů před vznikem ČSR.

 

Po vzniku ČSR

V lednu 1919 byl přijat zákon o volbách do obcí (zákon č. 75/1919 Sb.) a v tomtéž roce vznikla i novela obecního zřízení (zákon č. 76/1919 Sb.), která zakotvila nové obecní orgány a přinesla řadu demokratických prvků:

Volby do zastupitelstev obcí konané 15. června 1919 byly prvními v prvorepublikovém Československu. Další volby se uskutečnily v letech 1923, 1927, 1931, 1938. Pak až roku 1954!!!

Můj děda Jan Vrba byl zvolen starostou Štěpánova v letech 1919, 1923, 1927-29  a 1938. 

 

Po roce 1945 

Místní národní výbory (MNV) vznikly po válce revolučně v režii KSČ původně jako provizorní a zůstaly ve funkcích až do parlamentních voleb 1946, žádná samospráva tehdy neexistovala, vše bylo řízeno výkonem státní správy. Žádné místní volby v roce 1945 neproběhly, MNV byly po parlamentních volbách v roce 1946 obnoveny a první poválečné "svobodné" volby se uskutečnily až v roce 1954. To už tu děda nebyl. Zemřel v roce 1947.

MNV byly zákonem charakterizovány jako základní orgány pracujících. Skládaly se ze tří orgánů: Plénum, rada, komise. Nejmocnější dvojicí na MNV byl tajemník a předseda.

 

Po roce 1989

Jakoby se historie tak trochu v obecní samosprávě opakovala. Po sametovém listopadu se v Perle Posázaví do rady MNV tak nějak "revolučně" kooptovali různí aktivisté a setrvali tam až do listopadových voleb 1990. Pak je všechny vystřídalo 21 řádně zvolených zastupitelů. Obcím se vrátila samospráva a na radnici usedl zase starosta. 

Ale to už si řada z vás pamatuje.  -sv-