Haberská stezka

Havlíčkobrodský deník přinesl v sobotu 17.9.2016 tento článek Ivo Havlíka:

Židovský hřbitov mění svou zašlou tvář

Habry – U polní cesty mezi Chrtníčí a Frýdnavou stojí cenná kulturní památka: pohřebiště, které od roku 1648 do roku 1940 sloužilo židovské komunitě v Habrech.

„Je majetkem Židovské obce v Praze, opravy a údržbu zajišťuje společnost Matana. Záchranné práce probíhají šest let, v ročních etapách a vždy v rozsahu kolem 200 tisíc korun. Ze 417 dochovaných náhrobků jich na konci roku bude opravena asi polovina," sdělil Mojmír Malý.

Nejstarší letopočet, který na pomnících je možné přečíst, má datum 1740.

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Se společností Matana a panem Mojmírem Malým jsem spolupracoval před 10-ti lety na zajištění opravy střechy židovské synagogy v Ledči nad Sázavou. To bylo první, co mi proběhlo myslí, po přečtení tohoto článku. 

Jako druhý záblesk po přečtení krátkého článku Ivo Havlíka byla vzpomínka na Fejeton Dušičky nebo Halloween?, kde jsem loni napsal:

Velký židovský hřbitov s nejstaršími náhrobky z 18. století jsem před týdnem objevil v polích za Kysiblem. Mezi dvěma stovkami zašlých náhrobních kamenů obehnaných polorozpadlou kamennou zdí na mě dýchla historie našeho kraje. Netušil jsem ani náznakem, kolik židovských rodin z okolních obcí je zde pochováno. Nikdo, ani učitelé, ani rodiče mi o tom nikdy nic neříkali a o existenci starého židovského hřbitova jsem se dozvěděl až teď čirou náhodou, a to se nachází v podstatě za humny.

A do třetice mě napadla možná souvislost existence starobylého židovského hřbitova v polích u Kysible se starobylou Haberskou stezkou, která zřejmě vedla jen o pár set metrů od tohoto hřbitova a zajišťovala místním obchodníkům přísun zboží. Na náhrobcích psaných latinkou jsem totiž objevil jména židovských obchodníků z Habrů, Smrdova, Bačkova, kteří mohli služeb Haberské stezky před 300 lety využívat.Pokud to tedy "Haberská" stezka byla. 

Termín „Haberská stezka" lze objevit zřejmě prvně v díle Ivana Vávry Historická geografie 3 na str.8-32 vydané v Praze 1969.  Opírá se o zmínku v Kosmově kronice, která se týká útěku Oldřicha Brněnského z bitvy u Malína u Kutné Hory. Říká se v ní doslova: „Odevšad stísněni a v úzkých jsouce, úzkou cestou a velmi těsnou stezkou, kudy se chodí přes hvozd k Habrům, pustili se v noci na hanebný útěk.", dále „…pro neschůdnost cesty odhodilo vojsko všechen náklad…"

Jak píše ve svém pojednání Od Habrů k Brodu Dušan Cendelín ve Sborníku Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 1, str. 46–79. v roce 2001 „zneužitím Kosmovy zmínky bylo nejen samotné vytvoření tzv. „Haberské stezky", ale i vytýčení jejího směru". Pohrává si z hypotézou, že cesta Oldřichova útěku z Kutnohorska se ubírala spíše nejkratší a méně používanou cestou, aby se vyhnul opevněné a králi Bořivojovi II. věrné Čáslavi, možná přes Chraňbož k Habrům. To by prchal kolem naší chalupy! :-)

Nicméně i on předpokládá, že Habry díky své příznivé geografické poloze a brodu přes říčku Sázavku byly v dávné historii křižovatkou několika cest a stezek včetně stezky z polabských Čech na Moravu. Rozporuje však používání vykonstrouvaného termínu Haberská stezka pro celou trasu.

Ve Vlastivědném sborníku Moravskobudějovicka  byla v roce 2005 otištěna pojednání J. Nekuly O Císařské silnici, aneb už víme, oč jsme se přeli? a F.Vlka Císařská silnice Vídeň – Praha, ze kterých čerpají webové  stránky obce Pavlice a malebně nám vykreslují, jak Haberské stezka kdysi vypadala:

Předchůdkyní dnešní „Císařské silnice" byla prastará „Haberská stezka", která byla v provozu nejpozději od doby protohistorické, pravděpodobně však po celý pravěk a v písemných pramenech je cesta doložena od počátku 12. stol. Dálková komunikace se nazývala podle místa svého vyústění z pomezního hvozdu na české straně (myšleno pomezí mezi historickými zeměmi Čechy a Morava). Sehrála důležitou roli při osídlování a vývoji celého regionu. Za doby Přemyslovců spojovala Znojemsko, jako jejich údělné knížectví s Prahou. Vedla od Laa an der Thaya, přes Znojmo, Moravské Budějovice, Čáslavice, Římov, Chlístov, Heraltice, Zašovice, Brtnici, Jihlavu a dále do Čech. Tato trasa v historii různě měnila svoji polohu a za dob Marie Terezie, kdy byla postavena tzv. Císařská silnice přes Želetavu a Stonařov, Haberská cesta zanikla úplně.

Hustý a nebezpečný hvozd tehdy odděloval dvě relativně samostatné země – Čechy a Moravu. Podle historiků pravděpodobně nešla stezka přímo do hvozdu, ale kopírovala jeho východní okraj. Tato obchodní stezka tehdy znamenala jedinou možnost relativně bezpečného cestování v kraji plném dravé zvěře a loupeživých band. Kupci a cestující se museli pohybovat po této stezce od jednoho opevněného sídla ke druhému a noc přečkat za jejich branami. Poutníky bylo potřeba ubytovat, nasytit. Mnohdy vyžadovali nějakou tu zábavu. Také koně a další zvířata potřebovala „servis". Bylo třeba řemeslníků a zemědělců, kteří produkovali nadvýrobu. To vše samozřejmě přinášelo těmto sídlům zisky a umožňovalo jejich další rozvoj. Přítomnost takové stezky byla pro kraj cennou devizou.

Po této cestě kdysi soustavně projížděly náklady se zbožím, pochodovala vojska Přemyslovců, husitů, Jiřího z Poděbrad, uherského krále Matyáše, Habsburků a další, která na rozdíl od kupců přinášela mnoho utrpení a škod. Často se po této cestě ubíraly královské družiny. Ferdinand I. Habsburský se svou chotí Annou Jagellonskou se tudy ubíral 27. ledna ze Znojma do Moravských Budějovic a dále na Prahu u příležitosti své korunovace. Karel VI. vyjel 19. června 1723 se svou družinou čítající tisíc vozů a přes tisíc jezdců z Vídně do Prahy po této cestě také ke své korunovaci, která se uskutečnila 5. září.

A tak jsem se nakonec trochu složitě dopátral potvrzení moji třetí myšlenky nad článkem o židovském hřbitovu ve výše vytučněné větě "Přítomnost takové stezky byla pro kraj cennou devizou". A je z tohoto pohledu v podstatě jedno, jestli Oldřich prchal od Malína přes Čáslav nebo Chraňbož. Včera jsem si to z z Habrů ke Chraňboži projel na kole. Prchá se tam celkem dobře. :-)

Nechme tedy historiky, ať se přou o název a přesné směrování této komunikace a těšme se z pocitu, že tudy, nedaleko od nás, šla pradávná historie. -sv-

(Na přiloženém obrázku je o řádek dolu posunuta legenda ke grafickým značkám.)

Na Klaudyánově mapě z roku 1518 zase Haberskou stezku z Čáslavi do Brodu nenajdete. Trasy na Brod jsou vedeny přes Chotěboř, což má taky logiku. Cesta z Hory do Brodu směřuje nejprve na Ledeč, pak podél pravého břehu Sázavy k brodu přes řeku někde asi u Světlé a dál po levém břehu Sázavy až někam nad Brod, kde se napojuje na trasu od Chotěboře. To jsem vyčetl jenom z mapy a dál už raději nepátral.