Klukoviny?

"Tak já ti teda, Slávku, něco povim, abys věděl, co se u nás v ulici taky děje," naznačila mi včera přes plot sousedka. 

"Sousedovic kluci nám v sobotu v půlnoci vlezli do HUPky a zavřeli přívod plynu. Já jsem to zjistila až před polednem, kdy jsem se chystala něco uvařit. Na čaj ke snídani si vaříme vodu na elektrice v rychlovarné konvici. Hned jsem proto volala servisáka, že nám nejde plyn. Ten naštěstí přijel ještě před polednem a zjistil, že se nám někdo vloupal do té HUPky a uzavřel přívod plynu. Tak jsme zavolali policajty a ti už šli najisto k sousedům. Na kluky uhodili a ti se k tomu přiznali. Jako tenkrát k tomu hořícímu stohu. Vyklopili dokonce, že k otevření použili dvě dřívka, kterejma opatrně pootáčeli tím čtyřhranem, až se jim to povedlo otevřit. Přitom si svítili plynovým zapalovačem. Ten prej chtěli nakonec hodit dovnitř pilíře HUP. Jenže je vyrušil náš pes, tak utekli."

Koukal jsme na to sice jak puk, ale potlačoval smích. Znělo to tak srandovně.

"No, moc se tomu nesměj, u tebe byli taky. Máme ty pilíře proti sobě. Ty ale naštěstí nejsi připojenej k odběru, tak je ten hlavní uzávěr prý nějak zajištěnej. A nebyli sami, byl s něma ještě jeden jejich kamarád z Leštiny, co u nich o víkendu spal. Však jsem si na jejich mámy už taky došla a všechno jim řekla. Že se museji o ty kluky víc starat a nenechat je toulat se takhle malý po nocích. A jejich máma se nejvíc divila, kde prej vzali zapalovač. Povídám ji, milá pani, zapalovač to je to nejmenší, to má dnes každej kluk a všichni už taky kouřej. I ten váš nejmenší. Musíte si na ně dávat větší pozor, nebo vám seberou přídavky," postrašila prý sousedku. Což na ní platí. 

"A ty se s těma klukama pořád bavíš. Takoví usmrkanci ti říkají Slávku. Viděla jsem tuhle, jak si jim dával nějaké dřevěné štíty a meče na šermování a pak taky to dětské kolo. Co myslíš, že s tím udělali? Chvíli si s tím zkoušeli hrát a pak to vyhodili na hranici a o víkendu zapálili. A kolo vidím každou chvilku pohozený na návsi. Jestli ho už taky nevyměnili za cigarety nebo zapalovač. Rostou z nich pěkný výlupci," zakončila svůj monolog sousedka.

"No, taky jsme se naďáli nejakejch klukovin. Já, celoživotní nekuřák, jsem přestal prvné kouřit v osmi letech. Teatrálně jsem před holkama cestou ze školy rozšlapal skoro plnou krabičku Letek za korunu devadesát, abych to ve 14-ti zase před jinejma holkama zopakoval. To už stály 3x tolik. Teda ty Letky tím myslím. Ale s tím plynem, to mohlo vopravdu skončit setsakramensky špatně. Vždyť jim to mohlo vybouchnout pod rukama a všechno kolem rozmetat. Ještě štěstí, že když jsem byl malej, tak plyn ve vsi nebyl, pouze dým z bramborový natě," řekl jsem si k tomu svoje.

"Ještě tak něco. Dyť je to mohlo zabít! A tvoji chalupu pěkně pocuchat, dyť máš štít pět metrů od té naší HUPky! Taky jsem jim to řekla, ale oni se mi jen smali do ksichtu. Ale policajti na ně platili. Těch se báli, kluci i jejich mámy. To víš, přídavky na tři kluky dneska dělají i několik tisícovek a oni smrděj korunou každej měsíc."

Takže pachatel byl odhalen. Naštěstí šlo jen o klukovinu, ale kdo ví, co bude příště?! 

A já si pořád říkám, jaký že to idylický život šedivého mládence, tady prožívám :-) -sv-

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Po přečtení tohoto fejetonu jsem si vzpomněl na darebárny jiných výtečníků:

15-ti letý chlapec dostal pokutu přes 800 milionů. Petardou založil obří lesní požár!  Zdroj: seznam.cz

Nudili se šmejdi.... Kostelík v Gutech zapálili tři bílí mladíci, jeden z nich zřejmě zbylé udal, takže je zabásli velmi rychle. O motivu policie zatím mlčí. Zdroj: Krajské listy

Bedřich Smetana - za svého dětství s kamarády zakopali na poli u břehu rybníka Vajgaru láhev naplněnou střelným prachem, ten zapálili a čekali na výbuch. Když se nedostavil, šel se Bedřich přesvědčit, co se stalo, a v tom došlo k explozi nálože, která mu vmetla do obličeje střepy s čerstvě pohnojenou ornicí a prachem. Jeden z chlapců Smetanovi krvácející ránu vymyl vodou z Vajgaru, který byl v té době nejen nádrží, ale i kalištěm města Jindřichův Hradec. Zdroj: HB deník

Měl z toho na celý život deformovanou tvář a pozdější hluchota a smrtelná choroba prý byla taky následek té "klukoviny".

Stanislav Kule Vrba - na konci padesátých let, když mu bylo asi pět let, ho vzal starší bratr k řece Sázavce, aby mu ukázal nové koupadlo, které tam s kamarády vybudovali. O 5 až 10 let starší kluci tam ze skokanského prkna skákali šipky a salta do hlubší vody. Malý Stanislav se v nestřežený okamžik rozeběhl po prknu a šup do vody. Plavat samozřejmě neuměl. Proud řeky ho donesl o deset metrů dál až k hrázi, kde ho tonoucího z vody vytáhla jedna větší holka. Na břehu ho pak starší bratr uchopil za kotníky hlavou dolů a tak dlouho s ním klepal, než začal vykašlávat říční vodu a přišel k sobě. O rok dva později spadl malý Slávek ze stromu a zlomil si levou ruku nad zápěstím. A to byl levák! Pak už si nechal lámat jenom srdce. Deník si ale nevedl. :-)

Zdroj: vzpomínky z dětství :-)

Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/na-petrskou-vez-chodil-i-basnik-macha-20090525.htm