Když jsem šel z hub

Před hodinkou jsem se vrátil z lesa. Tento týden již potřetí, ale poprvé s pořádným úlovkem. Nachodil jsem sice 8 km, prošel les křížem krážem, ale stálo to za to. Hřib pravý s kloboukem o průměru 20 cm, t.j. přes celý košík, tři velcí kováři, tři suchohřiby, několik růžovek. Byl toho plný košík a čistit je budu až zítra po ránu. Ty větší nakrájim na sušení a ty menší povařím a zamrazím. Něco zbyde i do domácích fleků s houbami k sobotnímu obědu a možná i k večeři.

Jenže já dneska vlastně na houby ani nešel. Do lesa jsem mířil za zcela jiným cílem. V úterý jsem totiž poblíž Mariánské studánky na opačném konci lesa pod Kamennou Lhotou objevil na bezejmenném levostranném přítoku Vranidolského potoka opuštěné rýžoviště zlata. Staré zčernalé a zarostlé výdřevy záchytných žlabů a sejpy vyházeného písku a štěrku kolem. Odhadem, podle stavu výdřevy, někdy z minulého století, tak půlstoletí staré, nevím. Nikde jsem o tom na internetu nenašel žádnou zmínku a oproti sejpům na zlatonosném potoku na Smrdovsku, jsou tyhle ještě kostrbaté a ne celé porostlé vegetací. Vzal jsem si sebou do lesa kromě košíku a fotoaparátu i plastový kbelík a lopatku a přinesl jsem si domů vzorky usazenin ze záchytného žlabu. O víkendu budu na zahradě rýžovat zlato. Dám vám vědět, jak jsem uspěl. :-)

Když jsem šel z hub a také z rýžoviště, narazil jsem v lese ještě na jednu kuriozitu. Lesní panu. Záměrně píši panu s jedním eN, protože, jak se můžete přesvědčit z přiloženého snímku, tato pana pannou už dávno není. Nějaký milovník přírody po Milošově vzoru zde zřejmě tak vášnivě objímal stromy, že to dopadlo, jak to dopadlo. Chtěl jsem se té lesní paní také zalíbit, a protože zlato zatím odpočívá na dně plastového kbelíku a má náruč je osiřelá, tak jsem pro ni na místě pokácel vzrostlý smrk, aby viděla, jaký jsem ještě chlapík a taky, abych ji příště lépe nalezl. :-)

No a nakonec se musím ještě zmínit o té Mariánské studánce, kterou obec Nová Ves u Leštiny v roce 2013 vyčistila a opatřila šindelovou stříškou. Byl jsem se u ní podívat už někdy v minulém století. Dnes je k ní přístup po modré turistické trase napříč lesem od Okrouhlíku nebo z Leštiny. Pak taky po novém mostku polní cestou z Kamenné Lhoty. U Mariánské studánky jsem se osvěžil dvěma džbánky dobré studené vody, postavil pod lesní oltář převrácený květináč s umělými konvalinkami a nafotil pro vás toto magické místo. 

Po 4 hodinách a 8 km jsem se s plným košíkem hub, kbelíkem bahna, ušoupanýma nožičkama ale plný zážitků navrátil na chalupu. Bolí mě sice celý Stanislav, ale jsem šťastný a vylítaný jak malý kluk. -sv- 

I po včerejším dešti je v lese stále sucho, ale houby rostou, jen vědět, kde je hledat.

           Lesní pana nebo paní a pohled pod sukni vyvrácenému smrku :-)

  Rýžoviště zlata. Dřevěný žlab zanesený bahnem a sejpy hlušiny v okolí potoka.

  Mariánská studánka na kraji lesa a naproti ní mostek přes Vranidolský potok.