Jsme šikul!

O loňské anabázi s očkování psů u nás ve vsi jsem psal zde. Letos na státní svátek jsem se po loňských zkušenostech na to připravil lépe. Hlavně sám a v klidu. Na výročí Dne vítězství jsem tak utpěl vítězství také. 

Nejprve jsem si vyhledal včas očkovací průkaz, Falca jsem těsně před příjezdem veterinárního technika a před promenádou sousedovic psů a hlavně fenek kolem našeho plotu a po návsi zavřel do chalupy, nasadil mu obojek, aby si na něj trochu zvykl, připomněl mu pár povelů jako KE MNĚ! a SEDNI!, za které dostal piškotovou odměnu, pár piškotů jsem si okatě, aby si toho všiml, dal do kapsy a když se provoz na návsi trochu uklidnil, vyrazili jsme spolu pro injekci a razítko. Bez košíku, bez asistence kohokoli dalšího jsme si došli až k autu, psa jsem nasměroval zadkem k veterináři, podržel Falca za obojek na krku a bylo to. Ještě razítko, zaplatit 150 korun a mohli jsme mašírovat domů. Paráda. Jsem šikul!

Ale musím se vám přiznat, že zas tak lehoučké to nebylo. Falco má dnes už skoro 70 cm v kohoutku a chůze na vodítku není zrovna jeho oblíbená disciplína. Kór když je všude kolem tolik pachových stop po cizích psech. Řeknu vám a řekl jsem to i veterinálnímu technikovi, že kdybych neměl šest stop, metrák, IQ foxteriéra a zapřáhl do něho ruchadlo bratranců Veverkových, tak s náma všema Falco zvorá cik cak celou náves. Fakt! I torzo zvoničky by vyvrátil nebo alespoň označkoval. Ale ustál jsem to a obojek i vodítko taky. Díky bohu.

V 16:45 jsem mohl Štěpánce odeslat tuto SMS:

Tak jsme ockovani!

Sice se mnou Falco malem zoral celou naves,

ale dosli jsme si pro injekci a razitko i bez kosiku.

Jsem sikul! :-)

Ona mi odpověděla v 22:26:

Jste šikul oba dva!

Tak doufejme, že za rok to bude zase lepší a pak už se snad Falco zbaví té posedlosti a nedočkavosti a dostane nejen injekci, ale i rozum. A já pak taky. Z IQ foxteriéra to pak dotáhnem oba alespoň o jeden stupínek výše na IQ venkovského právníka. :-) -sv-