Jak z Obecné školy
23.02.2017 00:23
Znáte tu scénu?
Na pražské periferii stojí mimo silnici, aby nepřekážel, vrak německého obrněného vozu. V předu pneumatiky, vzadu dva housenkové pásy. Vevnitř dva desetiletí kluci, Eda a Tonda. Hrají si na válku.
Ano, je to známá scéna ze Svěrákova filmu Obecná škola a přesná citace z jeho knihy Filmové příběhy. Vždy, když jsem tu scénu viděl, něco mi to připomínalo. Něco z mého dětství. Až tuhle, cestou ze Smrdova, jsem pohlédl vlevo směrem k Vrbici do míst, kde se říkává V kopcích. No a rozpomněl jsem se na vyprávění mého staršího bratra Bohumila, jak si cestou ze školy hrávali s klukama z Vrbice v německém tanku. Bylo to tehdy pro mě tak živé a poutavé vyprávění, že mě taky v mých vzpomínkách vtáhlo do děje, ale to už byla jen moje fantazie, skutečnost byla trochu jiná. V tanku jsem já nikdy nebyl. Leda, že by další scéna s kočárkem přivázeným za Edovým kolem byla taky stejně skutečná. Brácha na kole, já v kočárku a cíl - tank. Ani bych se tomu už dneska nedivil! :-)
Když mi to brácha vyprávěl, bylo mi tak sedm let, a to už tam tank pět let chyběl. Odtáhli ho chlapy pitomý někam do sběru!
Obecní kronika Kynice - rok 1945
Tu najednou 9. května odpoledne byly slyšet občas rány a před večerem toho dne již vybíhali lidé na vyšší místa a hleděli k osadě Smrdovu, neboť se oznamovalo, že jsou již Němci v Německém Brodě, nyní Brod Havlíčkův. A právě před samým večerem dne 9. května, bylo to ve středu, se rozkřiklo, že už jedou německé tanky od Smrdova a počítalo se, že pojedou po silnici k Leštině, ale jaké bylo překvapení, když se daly z kopce dolů k Vrbici a za malou chvíli byly zde. ... Byla zde domněnka, že Rusové Němce ženou a od Smrdova sem na ně zahájí palbu. Vznikla tím obava, že se zde vše zničí, neboť od 14. čísla až na mostek proti lukám byla silnice plná německých tanků. ... Srážka ani žádná přestřelka zde nebyla, neboť Rusové od osady Smrdova vzali směr po silnici na Leštinu a Zbýšov a Němci po nějaké době odjeli po silnici k Ledči.zdroj: Kynický zpravodaj zde
Tímto zápisem z kroniky se potvrzuje, že německé tanky cestu ze Smrdova na Vrbici absolvovaly. Proč tam tehdy jeden uvízl, se dozvíte za chvilku. Nejdříve se musím dopátrat, zda tam opravdu 10 let po válce ještě byl.
Můj starší bratr již nežije. Zeptal jsem se tedy moji nejstarší sestry Aničky. Ta si na tank pamatuje. Jako malou sedmiletou holku ji však tanky nezajímaly, to byla přece klučičí záležitost.
"Zeptej se Franty, ten s náma chodil do třídy," poradila mi. Napsal jsem e-mail Františkovi a ejhle. Jeho tank zajímal! No bodejť, když kolem něho chodil denně z Vrbice do školy.
František Nápravník, Vrbice 12.2.2017
"V kopcích" byl ještě řadu let po květnu 1945 vrak nějakého německého tanku, který, jak jsme jako děti slýchávaly, zřejmě pro nedostatek pohonných hmot posádka opustila, a tak tam zůstal. My jsme nastupovali do 1. ročníku tehdejší Národní školy ve Smrdově, 1. září 1952. To stále ten předmětný vrak tam ještě byl. A byl také středem zájmu, zřejmě po celou dobu od války, všech kluků a nejen jich, z Vrbice, možná i z okolních vesnic, neboť se stával cílem zájmu mnohých zvídavých i zvědavců ze širšího okolí. Vzpomínám si, že nám pečlivé matky ještě tehdy asi šest, sedm let po válce připomínaly: " Ne, aby vás napadlo lézt po tom tanku, mohlo by se něco stát, nikdo neví, co tam ještě někde je".Na varovné připomínky rodičů nezbední kluci moc nedali a byl téměř po každé, zvláště při cestě ze školy, předmětem jejich zájmu. Skutečně jako ve filmu Obecná škola, včetně toho vychloubání a vytahování, jak by ten či onen kluk ho dokázal řídit a jak by to těm Němcům "natřel".Značně odstrojený vrak tam vydržel téměř deset let po válce. Až na jaře roku 1955, celkem dosti pozdě, vždyť bylo 10. výročí ukončení války v Evropě, byl při "železné neděli", což byl celostátně vyhlašovaný den sběru kovového odpadu, odtažen.
Tak, takhle to tedy všechno bylo! Zdeněk Svěrák by to sice mohl taky pamatovat, ale ten zase nechodil do Národní školy ve Smrdově. Svěrák sice ne, ale spisovatel Bohumil Říha, autor knihy O letadélku Káněti, ano. Byl tam učitelem. Ale to je zase jiný příběh. -sv-
Žáci Národní školy ve Smrdově v roce 1954. Ve spodní řadě uprostřed ve světlém sáčku můj bratr Bohumil, ve druhé řadě čtvrtá zleva sestra Anička a v horní řadě první zprava světlovlasý František Nápravník. Spolu s nimi Miroslav Merenus a Marie Myslivcová, učitelé. Ti všichni tank a obecnou školu zažili.
—————
