Hurá, hurá, začíná škola!

Takhle se jmenovala jedna akce, na kterou jsme opakovaně jezdívali s dívčí pěveckou skupinou LuŠtěLa do Hradce Králové a na přání organizátorů z Butterfly vystupovali na hradeckém náměstí spolu s Bagárovou, Bendigem, Čokem a dalšími. Probíhala vždy po obědě, aby se na ni školní děti mohly dostavit. Rád na ni vzpomínám. A na školu taky.

Hurá, hurá, začíná škola! jsem totiž v duchu volal i v září 1967 v naději, že jí zase uvidím. Koho? No přeci Ivanu! První školní den před 50-ti lety mi však moje první láska, které jsem před prázdninami dal svoji první pusu, s provinilým úsměvem oznámila, že je mezi námi konec. Přišla za mnou sama po slavnostním přivítání a řekla:

"Stando, nezlob se, já tě mám sice pořád ráda, ale kdyby ses dozvěděl, co jsem vyváděla o prázdninách, tak by sis o mě musel myslet, že jsem kurva," začervenala se, dala mi pusu na tvář a se sklopenou hlavou odešla. 

Dneska si říkám, že byla holka formát - jako jediná v mém životě mi to řekla tváří v tvář. V ten okamžik jsem si však myslel, že se zhroutil svět. Vyšel jsem ze školy do krásného slunečného dne, prošel jak náměsíčný celým Jeníkovem směr Štěpánov a šlapal osm kilometrů pěšky domů. Rovnou lesem, směr na jih, tudy, kudy dodnes chodím na houby. Pár jsem jich i cestou zahlédl, ale neměl jsem je kam dát. Když jsem z lesa vyšel a objevil se přede mnou pohled na naši vesničku, zádumčivý smutek ze mne trochu opadl. Dorazil jsem domů, převlékl se a šel se z toho zklamání vyběhat odpoledne na trénink.

Další dny a měsíce jsme se potkávali každý den ve škole a po dalších prázdninách, kdy jsme šli oba na střední, i občas ve vlaku. Už nikdy jsem s ní tenkrát nepromluvil ani slovo.

Nyní, když se oba jednou za dva - tři roky potkáme na třídních srazech, spolu však již mluvíme, tančíme a vzpomínáme. Pořád jí to sluší, i když je už babičkou. Pořád ji nemám jenom pro sebe, jde z kola do kola, a když jsem jednou zavedl řeč na ten první školní den, usmála se na mne a špitla: 

"No, tys mě tenkrát nechtěl, tak jsem si život zařídila po svém. :-)"

Byl to tehdy můj osudový den a ona byla moje osudová žena. Hezká, milá, chytrá - potvůrka. A takové jsem potkával celý svůj život. :-)

Takže: Hurá, hurá, začíná škola! (života) -sv-