Houbové sousoší

Určitě jste už taky někdy v lese našli houbový párek nebo hned celou rodinku. Mně se jich včera podařilo nalézt hned několik. Hříbkové a křemenáčové a kdybych sbíral václavky, tak bych jenom těch rodinek měl snad plný košík. Vybral jsem si z nich dvě hříbková sousoší. Nejsou teda úplná, u obou schází maminka, ta se někde asi tulí s jinou (jiným) prašivkou. :-) Ale tak se to prostě někdy stává. Jak v životě, tak i při houbaření.

Nejprve jsem našel urostlého tátu hřiba, 15 cm dlouhého, stejně tak širokého a možná i bystrozrakého, srostlého se třemi malými hříbečky. Ihned mi naskočila jména mých dětí z prvního manželství. Baculatější Renata, štíhlejší Lenka a dole se teprve klube na svět Pavel. Když jsme spolu kdysi chodívali na Leštinsku na houby, mockrát jsme takovou rodinku taky nacházeli. 

To druhé houbové sousoší je menší a z pozdější doby, nalezl jsem ho také o pár metrů dále a o chvíli později, skoro o jednu generaci, symbolizuje totiž moje druhé manželství, takové houbové splynutí duší a myslí táty s dcerou Štěpánkou, které funguje dodnes. Jen ta ofina se mi kamsi vytratila a břicho zůstalo. :-) 

A David? Taky jsem ho našel. To byl a stále je samorost. :-)  -sv-