Houbová

"Božínku, kde to jsem, snad ne v nemocnici," hrozila se babka, jen co poprvé od několikahodinového bezvědomí otevřela oči.

"Ale ano, babi, jste v nemocnici. Otrávila jste se včera večer houbama, mochomůrku pantherovou jste snědla. Propláchli jsme Vám žaludek a teď ležíte na jednotce intenzivní péče v Háji. Měla jste namále," odpověděla jí ošetřující sestra. 

"Otrávila? To není možný! Vždyť já jsem si včera večer tak pochutnala. Snědla jsem těch hub celý kastrol. Dědoušek nechtěl, on už večer nejí, že prý je obézní. Já jsem mu říkala, ať si se mnou veme, nechala jsem mu půlku smaženice, ale on rači ty svoje čajíčky. Tak jsem to zblajzla všechno sama. Tak mi to chutnalo. A vy říkáte mochomůrka? Tak to já musím domů. Mám jich ve špajzu ještě půl košíku, aby tak dědoušek ...?"

"Nemusíte mít o dědouška strach, ten už všechny houby z chalupy vyházel, i ty, co jste měla nasušený. Nechce prý houby už ani vidět! Vás však vidět chtěl, hned po ránu tady byl. Vždyť on vám oběma vlastně tím, že nevečeřel, zachránil život!"

"Copak náš dědoušek. :-) A já ho ještě přemlouvala, že mu ta troška hub neuškodí. A kdy mě odsud pustíte? Zítra?"

"To záleží na paní doktorce a na výsledcích Vašich odběrů. Vzorky toho, co jste vyzvrátila, vezla sanita okamžitě do Prahy. Tam zjistili, o jakou otravu se jednalo, a doporučili pro Vás léky. Štěstí, že máte v pořádku srdíčko, jinak nevím?"

"Ale jděte, vždyť já si na tý mochomůrce opravdu tolik pochutnala! Máte taky ráda houby? Já bych Vám nějaký nasbírala, až mě odsud pustíte. Nebo řeknu dědouškovi a on Vám nějaký přinese. Co vy na to?" :-)

Podle skutečného příběhu napsal v roce 1994 -sv- 

Publikováno před 22 lety v Silvestrovské mozaice v LN 12/1994