Fenomén rodokmen

S rodokmeny se dnes roztrhl pytel. Internet nabízí různé genealogické stromy, grafy, postupy. Matriky se zpřístupňují veřejnosti on-line, kdekdo se chlubí, kam až se při sestavování rodokmenového stromu dostal, kde jsou jeho kořeny a kam až sahají jeho větve. Někteří dokonce na sestavování rodokmenů postavili svoji živnost, svůj byznys. Do pár nabízených programů jsem  už také nakoukl, ale brzo jsem si řekl: „Stanislave, to nebude nic pro tebe.  To Vrbovic rodinu nezvládne. Budeš na to muset jít vlastní cestou."

Vždycky jsem se s úsměvem chlubíval, že když se sejdeme všichni sourozenci se svými rodinami, vydá to na plný autobus s padesátkou sedadel. Když však začnu vyplňovat program rodokmenového stromu, je to, jako bych nebyl mužem, který sází strom, ale který zakládá park. Pocházím z devíti dětí a tatínek z osmi. To mluví za vše!

Po odchodu našeho tatínka před 15-ti lety jsem zdědil krabici písemností, kde jsem objevil řadu rodných, křestních, oddacích a úmrtních listů. Řada z nich dokonce psaná krasopisně černým inkoustem v němčině. K nim další složku černě orámovaných parte. Tehdy jsem se s nadšením pustil do sestavování rodokmenu, ač jsem tušil, že to v případě Vrbovic rodiny nebude jednoduché. Zvolil jsem si proto předem následující zásady pro náš rodokmen:

-          Středem rodokmenu budou moji rodiče Bohumil a Anna

-          Od rodičů se budou odvíjet větve potomků, ale také kořeny předků

-          Větve potomků (dětí) budou včetně ratolestí

-          Kořeny předků budou pouze manželské páry

-          Sourozenci rodičů a jejich rodiny budou uvedeny též

-          Rodokmenový strom bude sestaven „po meči"

-          Každý předek i potomek bude uveden s manželem/kou

-          U každého budou uvedena data narození a úmrtí + bydliště

K sestavování jsem využil hlavně poznámkový blok, do kterého jsem si zapisoval všechny zjištěné údaje o svých příbuzných. Nejvíc jich znala moje nejstarší sestra. Podle celkového množství osob a počtu generačních pater jsem nejprve načrtl grafický návrh a do něho pak údaje přepisoval a zakresloval v grafickém programu na počítači. Takto jsem vytvořil rodokmenový strom formátu A2, který obsahoval 145 jmen z 9-ti generací a tří kontinentů. Pak jsem rodokmen uložil do šuplíku. Za těch 15 let, co rodokmen v šuplíku odpočíval, jich dalších 25 přibylo! Na to by už nestačily ani 3 autobusy!  

Někteří již z pozemského autobusu odletěli kamsi za světlem, někteří vyskočili za jízdy za jinými partnery, někteří už raději vysedávají doma jak jezevci, ale je zajímavé, že generace našich dětí se k němu stále hlásí.

Když jsem včera do svého rodokmenu po těch letech nahlížel, pochopil jsem, že ho budu muset dokončit, 8x vytisknout a svým sourozencům rozdat, aby jejich děti a vnoučata věděly, kam patří.  -sv-