Fejeton o zradě

08.12.2015 21:34

"Nejhorší zrada je ta, když vás zklame člověk, kterému bezmezně důvěřujete."

Jak se s tím ale máme vyrovnat?

Ve svých 18 letech, zkraje roku 1971, jsem byl autorem Petice studentů třetích ročníků Střední průmyslové školy elektrotechnické v Kutné Hoře proti ponižujícím kontrolám účesů a vzhledu studentů, které nařídilo nové normalizační vedení školy. Petici tenkrát podepsali během jednoho dne snad všichni tehdejší třeťáci v počtu cca 150, podpisy chtěli spontánně připojit i studenti dalších ročníků, což jsme my, vzhledem k názvu petice, museli hrdě odmítnout a společně s kamarádem Jožou jsme ještě ten den podepsanou petici odevzdali osobně řediteli školy ing. Z.D. Nový (holohlavý) normalizační ředitel reagoval okamžitě druhý den - svolal shromáždění všech třeťáků do kinosálu školy, petici zde přečetl a všech podepsaných studentů se jmenovitě zeptal, zda s peticí souhlasí. Všichni až na dva (Jožu a mě) svůj podpis tehdy odvolali!!! Nám pak bylo mezi šesti očima v ředitelně sděleno, že jsme zfanatizovali dav, použili metod z 68. roku a že jen díky jemu, ing. D., nám bude umožněno studium na škole dokončit a v našem posudku se to neobjeví. Kontroly účesů alá Beatles sice ustaly, ale naše ideály dostaly na pr***. Vyrovnali jsme se s tím poměrně lehce, vždyť jsme byli za geroje :-) , i když ... pro mě osobně to bylo obrovské rozčarování a možná i ponaučení. Byla to ale obrovská a masivní zrada.

Na podzim roku 1990 se uskutečnily první novodobé komunální volby. V Ledči nad Sázavou bylo zvoleno nové městské zastupitelstvo ve složení 6x SNK, 5x KSČ, 4x ČSL, 4x OF a 2x ČSS. 21 zastupitelů se před ustavujícím zasedáním sešlo, jednotlivé volební strany předložily svoje kandidáty na funkci starosty, zástupce starosty a radní. Poté jsme hlasovali. 11-ti hlasy PRO jsem byl ve svých 37 letech zvolen starostou. Ale jen na zkoušku a na půl hodiny. Můj tehdejší kolega z kandidátky SNK totiž vystoupil s názorem, že si váží toho, že by SNK mělo mít starostu, ale nemůže se smířit s tím, že by se tak mělo stát díky 5-ti hlasům KSČ. Tak jsem se, ač celoživotní nestraník, své kandidatury vzdal, dohodli jsme se na lidoveckém starostovi a funkci zástupce starosty obsadil ten samý můj tehdejší kolega, který pak v příštích volbách již kandidoval za ODS. To bylo pro mě další ponaučení. Zrada ne, chyběla tam tehdy ta bezmezná důvěra.

Na jaře 2013 jsem usedl na lavici obžalovaných na základě trestního oznámení v takovýchto věcech nesmírně agilního Mgr. Petra Vaňka za zneužití pravomoci veřejného činitele při prodeji pozemků na průmyslové zóně v roce 2009. Jako svědky si okresní soud předvolal 12 členů ledečského zastupitelstva města, kteří se mnou předtím 4 roky, řada z nich i 8 anebo dokonce 12 let, tvořili ledečské zastupitelstvo, a 1 místostarostu Jaroslava Doležala, se kterým jsem po 6 let den co den probíral a vysvětloval si veškerou radniční agendu, předkládal svoje nápady a konzultoval návrhy na usnesení. Jaroslav Doležal byl ten, kdo 23.2.2009 navrhl schválit možnost umístění fotovoltaické elektrárny na průmyslové zóně, kdo následující den přivedl na radnici zástupce firmy Greensol s nabídkou na koupi pozemků pro fotovoltaickou elektrárnu, kterému jsem na urbanistické studii z roku 2000, kdy jsme ještě nebyli my dva na radnici, ukazoval členění pozemků na průmyslové zóně včetně obslužné komunikace a jemuž jsem se po celou dobu jeho svědecké výpovědi díval upřeně do očí a on prášil, jako by byl na verpánku a ještě navíc si přisoloval. Ani to však nebyla ta zrada, o které je první věta tohoto fejetonu. Jardovi jsem totiž nevěřil nikdy! Už můj předchůdce mi 25.2.2004 při střídání za předsednickým stolem kladl na srdce: "Na toho si dej pozor!"

Pozor jsem si nedal až tam, kde jsem bezmezně věřil a miloval. V manželství. A to hned v rozpětí 40-ti let dvakrát. Řekl jsem si sice nedávno, že si budu pamatovat jen to hezké, co jsem v nich prožil, a na to špatné zapomenu. Snad se mi to i dnes daří, kdyby mi to občas nějaký ten dobrák nezapomněl připomenout, ale musím se přiznat: To byly ty pravé a neodpustitelné zrady. Ty jsem tedy nečekal a asi si je ani nezasloužil. Popisovat je zde nebudu. Nechám si je jen pro sebe. Jen musím souhlasit s tím, že nejhorší zrada je ta, když vás zklame člověk, kterému bezmezně důvěřujete, a dodávám: kterého jste měli rádi.                                                Stanislav

—————

Zpět