Dřevorubecké choutky

Moje dřevorubecké choutky nakonec byly naplněny. Když jsem se ve čtvrtek vrátil odpoledne po 16. hodině z návštěv ve Světlé, Ledči a Jeníkově, někdo nám pokácel tu obrovskou vrbu u rybníka a nechal všechno dřevo, větve i kmeny ležet po celé návsi. No někdo, obec to byla a její zaměstnanci. To tady přeci nemůže zůstat přes celé velikonoční svátky! Vyrazil jsem tedy za starostou s otázkou, co s tím dřevem zamýšlí, jestli ho tam suší, že bych se o něj klidně postaral. Pořezal si ho na topení a uklidil náves. A on souhlasil. Ne nadarmo se říká: "Líná huba, holé neštěstí." :-)

Tak jsem se hned pustil do díla. Sestra Anička mi přispěchala na pomoc, já řezal motorovkou kmeny a větve na metrová polena a ona je na kolečku odvážela na zahradu. Za necelé dvě hodinku byla celá obrovská vrba u nás na zahradě. Na úklid už nám nezbývaly síly ani čas. Bolel mě celý Stanislav, teda Standu bolely ručičky a Slávka záda. Šli jsme si proto, My, dřevorubecká dvojjedinná jasnost, lehnout.

Uklízelo se až v pátek hned po ránu. Shrabal jsem ten delší břeh rybníka, vytahal z vody popadané větve a vše naházel přes plot na zahradu. Sestra Anička mi přispěchala zase na pomoc, shrabala a poklidila druhý kratší břeh. Na pomoc dorazil i její syn Milan s motorovkou Oleo Mac a pustil se hned do porcování polen na menší polínka, které jsem já začal štípat sekerou. Před obědem bylo pořezáno, načatá láhev rumu vypita a do večera bylo i naštípáno. Stihl jsem dokonce štěpinky pěkně vyrovnat na zápraží podél venkovní stěny chalupy. Ještě mi sice taková menší hromádka sukovitých polen zbývá poštípat, ale to chvíli počká. Na ně vyrazím až po svátkách s palici a klínem. Hromadu klestí taky pořežu až později. Ta zatím u plotu na naší zahradě nikomu překážet nebude.

Jako správný dřevorubec jsem povečeřel pečené brambory se sklenicí mléka. Co všechno mě večer bolelo, vám raději vypočítavat nebudu. Stačí snad, když na sebe jenom prásknu, že mě bolely i moje tři zlaté vlasy děda vševěda. :-) To snad do pomlázky odezní samo. -sv-

  Ta uprostřed, to je ta vrba na návsi.             A tohle z ní zbylo za 24 hodin. Teď schne.

Jak to říkal Marek v kotelně? "Stando, ty jsi dřevorubec?" 

Jo, kolik prací znáš, tolikrát jsi člověkem! :-)