Dopis beze slov

Včera naší ves navštívil veterinární technik. Obecní úřad Leština nás o jeho návštěvě varoval týden předem pomocí hromadné zprávy Short Message Service  tohoto znění:

IK LUS Obec Lestina.

Ockovani psu v patek 19.5. v 16.30 Lestina 17.00 Dobrnice 17.30 Stepanov, Vrbice u pana Linka. Prukaz psa sebou.

V den D nebo vlastně P jako Pes nebo jako Pátek to ještě odpoledne ohlásil pan starosta z obecního rozhlasu, který se u nás na zahradě bije z amplionu na návsi s amplionem v ulici, ale při dvojím zopakování jsem zaslechl alespoň "17.30 Štěpánov". Tak jsem se šel nachystat. Nalézt průkaz, psa a košík. 

Pes Falco, kříženec německého ovčáka a labradorky, který je stejný útěkář, jako Kájínek, nám za dva roky, co byl naposled očkován, z košíku vyrostl, tak jsem se domluvil se sestrou, že mi půjčí košík, až oočkují jejich vlčáka Zaka. Jenže jsme oba zapomněli, že jeden z nejvíce vyvinutých psích smyslů je čich, a tak náš Falco se Zakovým košíkem na hubě vyváděl jak zběsilý. Setřást ho nemohl, pochcat ho nemohl, tak se celou cestu na náves ho snažil packama nebo o každý strom, studnu a kámen sundat. Byl tak zaujatý košíkem a Zakovým pachem, že ani neucítil ostatní psy, veterinárního technika a jeho píchnutí. Ten za ním zkušeně vyběhl i s injekcí naproti a zatímco já jsem krotil Falca v jeho urputném boji s košíkem, veterinář aplikoval psovi BIOCAN R Inactivated rabies vaccine. Nebo teda doufám, že injekci aplikoval psovi a ne mně, oba jsme totiž k němu stáli zády a tu vakcínu proti vzteklině v té chvíli potřebovali asi tak oba stejně. Očkování nám i s razítkem potvrdil do mezinárodního očkovacího průkazu Calibra a vyinkasoval ode mně 150 korun českých. Falco je totiž permanentně švorc. Pak jsem ihned Falcovi napůl stažený košík z čumáku sundal a nechal ho ležet v trávě na návsi. Oba jsme si s Falcem oddychli a mazali přes náves domů a sestra na náves pro košík.

To byl úsměvný příběh s košíkem a očkováním, ale tomu předcházel ještě příběh s očkovacím průkazem. Ten nám před třemi roky dne 19.9.2014 vystavil a první očkování provedl můj přítel a pan veterinář MVDr. Pavel Vrbka. Rok nato nás postihlo stěhování na chalupu a od té doby všechno, co náhle potřebuji, pracně hledám. Falcův průkaz měl být výjimkou. Pamatoval jsem si zcela jistě, že jsem ho naposled ukládal do poličky nad jeho koberečkem, kam několikrát denně Falco usedá na povel: "Falco, na svý!" Jenže k mému překvapení jsem v té poličce na první pokus průkaz nenašel. Začal jsem tedy systematicky prohledávat poličku po poličce a skříňku po skříňce. Našel jsem spoustu jiných potřebných dokumentů, ale očkovací průkaz našeho psa ne. Tak jsem se vrátil na začátek hledání a ve stojánku na CéDéčka jsem ho našel. Mezinárodní očkovací průkaz Calibri. 

Pak jsem se vrátil k úklidu obsahu ostatních poliček a skříněk, ale jeden dokument jsem si nechal stranou a pak ho večer vložil do skeneru s nutkáním vás prostřednictvím webu LBC seznámit, jak taky vypadala komunikace v době, kdy ještě u nás neexistoval internet, e-maily a dokonce ani SMS a ani vzteklina, alespoň ta moje. Je to můj ručně psaný a kreslený vzkaz mojí milé z roku 1994, kdy si ještě pravda a láska troufala zvítězit nad lží a nenávistí. Ten dokument by šlo i dneska nazvat Dopis beze slov. Že nic takového nemůže existovat? Ale může, alespoň z poloviny může. Tady je:   :-) -sv-

Ke vzkazu, humoru a pusám patřila tenkrát i něžná Kytka a nakonec i drsný Podvod.