Výhodná koupě aneb Okase o kase

"Ty dnešní pásky nic nevydrží," řekl jsem si v neděli ráno, když mi při oblékání kalhot zůstala přezka pásku v ruce. "Co se dá dělat, vyrazím na nákup bez pásku."

 

Ono se to lehce řekne, ale hůř provádí. Než jsem došel k autu, měl jsem kalhoty na půl žerdi jak puberťák a po celou dobu nákupu jsem pak jednou rukou tlačil vozík a druhou popotahoval džíny co nejvýše k pupku. Občas jsem se musel mezi regály zastavit a upravit se.

 

Tak jsem se trochu nechtěně ocitl až mezi regály s průmyslovým zbožím v akci. A ejhle! Co to nevidím? Tady mají pánské pásky Dunlop! No jo, ale ony jsou v krabicovém balením, to nejde vyzkoušet a já nevím, kolik mám v pase. Jak znám svůj pas a chuť k jídlu, tak to bude možná metr. Největší číslo, co jsem v regálu vyhrabal, bylo XL105. Jestli to jsou centimetry, tak to by mohlo stačit. Když ne, tak jsem vyhodil 169 Kč anebo budu muset ještě zhubnout. Pokud to jsou palce, tak ztloustnout a to pořádně.

S pocitem výhodné koupě jsem do nákupního košíku vložil ještě trochu toho proviantu a zamířil k pokladně. Jednou rukou jsem střídavě zachytával padající kalhoty a posunoval vozík, druhou vyndával zboží z košíku na běžící pás. 

 

"Á dobrý den, pane starosto, jste to Vy? Já bych Vás přes ty vousy málem nepoznala. Jak se máte?" ozvalo se od pokladny.

"Jé, dobrý den, Jano. Jak se mám? No já říkávám, že se mám rád. Ale co vy tady?" odpovídám s úsměvem.

"Jsem tu na brigádě, jen čtyři víkendy v měsíci. To víte, v mý situaci se každá kačka hodí."

"Ano, slyšel jsem a vím, co se kolem Vás všechno událo," reagoval jsem.

"Vypadáte ale dobře, vidím, že jste si koupil nový pásek. Zhubnul jste?"

"To ne, jen mi ten starý dosloužil a teď mi padají kalhoty," kápnul jsem božskou.

"To je náš pan starosta, tedy bývalý, víte," vysvětlila pokladní lidem ve frontě za mnou, na omluvu, proč se se mnou vybavuje.

 

Popřáli jsme si navzájem hodně štěstí a zdraví, rozloučili se a já uchopil kalhoty, košík a mazal k autu, kde jsem vyložil nákup a krabičku s páskem hned rozbalil, pásek nasunul do poutek kalhot, bez problému a s rezervou ho zapnul a vykračoval si jak frajer s prázdným košíkem a zajištěnými kalhotami vrátit košík na stanoviště. 

 

S úsměvem opáskovaného idiota jsem ujížděl k domovu a řídil oběma rukama. :-) -sv-