Digitální Česko

Opět tu máme digitální revoluci. Kdekdo mluví, píše a přednáší o její strategii, dopadu, vytyčuje pilíře, nejlépe tři, aby zajišťovaly stabilitu, a manažérsky vše shrnuje, jak kalhoty daleko před brodem. 

Bylo tomu tak již v roce 2013, kdy nastupující česká vláda přijala strategii Digitální Česko 2.0, a skutek za 4.0 roky utek. Teď hrozí po odvolání ministra průmyslu a odchodu, že nám utečou i nevyčerpané evropské dotace a optické kabely zůstanou dál ležet ve skladech, místo toho, aby vám tento článek, a nejen ten, rychlostí světla dopravily až na dispeje vašich PC. 

Bylo tomu tak i v roce 2005, kdy jsme v Čechách měli dokonce speciální Ministerstvo informatiky s ministrem Mlynářem, který přesvědčil vládu, aby věnovala 1% z privatizace Českého Telecomu na rozšíření vysokorychlostního internetu. Mělo to být 826 milionů Kč. Vláda přijala usnesení č. 105/2005 z 26.1.2005, kterým broadbandovou strategii schválila, a to zřejmě bez pilířů, ale usnesení hovořilo o naplnění fondu v letech 2006 až 2010. Tenkrát bylo uvolněno 200 mil. Kč pro rok 2006 do tzv. Broadbandového fondu, který byl určen mimo jiné též připraveným městům a obcím, aby na něj dosáhly. 

Jenže na ministra Mlynáře podali dva ministerští odboráři trestní oznámení, byl vyšetřován, obviněn a dokonce i 24.1.2007 nepravomocně odsouzen na 5,5 roku do vězení a teprve až Nejvyšší soud v prosinci 2008 potvrdil, že k žádnému trestnému činu nedošlo. Nicméně ministra Mlynáře tím dokázali odstavit a na čas ho ve funkci nahradila jeho náměstkyně, která v jeho snahách sice krátce pokračovala, ale nové vedení MI ČR s pokračováním dotací, jak je naplánovala Národní broadbandová strategie, již nepočítalo. Nový ministr informatiky Ivan Langer na tiskové konferenci 9.11.2006 řekl, že další peníze na broadband „nejsou a nebudou". Pak se začal věnovat eGovernmentu a kamarádit s nafukovacím eGonem.

Na ledečské radnici jsme však s Pavlem do té doby připravovali projekt na rozšíření metropolitní sítě optických kabelů po celém území města. Pavel připravoval, já prosazoval. Metropolitní síť tehdy byla opticky zasíťována "pouze" po náměstí a přes nový most a lávku ke školám. Vysokorychlostní internet měl být dotažen na jižní hranice města prostřednictvím krajské sítě ROWAnet, který tehdy v broadbandu uspěl, a dále měl být optickými kabely rozšířen do většiny ledečských ulic a na sídlištích dokonce až k patám obytných domů. Proto jsme nechávali uložit chráničky na optické kabely do každého tehdejšího výkopu. Z těch plánovaných připojovacích míst by pak bylo možno dotáhnout internet až do jednotlivých domů a bytů. 

Náš projekt počítal s uložením optických kabelů do městských chodníků a zároveň i s opravou povrchů těchto chodníků. Investiční náklady projektu byly odhadovány na 30 mil. Kč a měly být z velké části uhrazeny právě z prostředků Broadbandového fondu. Podíl města by mohl být řešen prostřednictvím úvěru, který by byl následně hrazen z možných pronájmů jednotlivých vláken optických kabelů soukromým subjektům.  

Z projektu sešlo dřív, než ministr Langer prohlásil, že peníze na broadband "nejsou a nebudou". Kam se asi poděly?

Dne 14.8.2006 totiž Zastupitelstvo města Ledeč nad Sázavou svým usnesením 4.2006/6ZM-o) odložilo návrh starosty města na účast v projektu „Broadbandového fondu" pro rok 2006. Kdo za tím odložením tenkrát stál? Samozřejmě ten, kdo tomu nejvíc rozumněl - Džungan. K čemu by nám ten internet prý byl! Město jako Ledeč nic takového nepotřebuje. Dokonce se proslýchá, že dva místní partyzáni tehdy, 3 měsíce před komunálními volbami, navštívili náměstkyni MI ČR, aby naši snahu zhatili. Město poté téměř o tisícovku lidí zeštíhlelo. K 1. lednu 2005 tu žilo 5902 obyvatel, k 1.lednu 2017 již jen 5049. 

Jo, vizionáři to nemají jednoduché, Cimrman by o tom mohl taky vyprávět. :-) 

A tak tu máme opět po 10-ti letech digitální revoluci. 

To rozum nebere!? -sv-