Co se stavebním odpadem?

Platí zásada:  Recyklovat - využít, pouze zbytek uložit.  -sv-

Každá stavba a její konstrukční části i povrchové úpravy se po ukončení své životnosti stávají odpadem. Co však s ním? Dříve se jím zavážely staré lomy, rokle, mnohdy se objevila hned někde za vsí či za městem nevzhledná hromada neurčitelného původu. Se stavební sutí a troskami starých staveb se prostě provádělo vše možné. Bez nových řešení bychom byli brzy zavaleni sutí.

Pravda, mohli bychom tak vytvářet nové kopce a hory, to je však více úvaha patřící do kresleného humoru nějakého ekologického časopisu. (Poznámka -sv-: Nebo na náš web? - viz ilustrační foto) Nyní je ale možné nakládat se stavebním odpadem daleko šetrněji. Princip recyklace stavební suti spočívá v jednoduché úpravě, při které se změní její fyzikální vlastnosti a poté je opět využita ve stavební výrobě. S recyklací stavebního odpadu jsme se u nás začali setkávat od devadesátých let minulého století.

Stavební odpad je tříděn a poté drcen tak, aby jej bylo možné využít k další stavební výrobě (výrobě produktů pro stavebnictví). Nahrazuje tak přírodní zdroje, čímž je odpad nejen odstraněn, ale snižuje se také potřeba těžby přírodních surovin, omezujeme vyčerpávání lomů a pískoven a také otevírání nových. Zároveň jsou i sníženy náklady na novou stavební výrobu. Stavební odpad pořídí výrobci za minimální cenu oproti přírodním materiálům. Často stavebník naopak zaplatí minimální částku za to, aby se suti zbavil. Náklady na její recyklaci jsou pak oproti nové těžbě často minimální. A snižuje se i cena produktů vyrobených částečně či zcela z recyklátů.

Co je stavební a demoliční odpad?

Odpad je každá movitá věc, které se zbavujeme, nebo máme úmysl či povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů (dle zák. č. 185/2001 Sb.). A právě ta část stavebního odpadu, která je využitelná při recyklaci, se nazývá „druhotnou surovinou." Slovy zákona je druhotná surovina „materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití, zůstává přitom odpadem až do dalšího zpracování."

Do roku 2012 se mělo v ČR dále využívat cca 75% vzniklých stavebních odpadů, cíl však byl překročen už v roce 2005 hodnotou 85%. Zároveň je snižován vznik nebezpečných odpadů (například azbestu či dehtu) a roste právě využívání recyklátů ve stavebním průmyslu.

Členění stavebního a demoličního odpadu do podskupin

Toto členění je harmonizací „Katalogu odpadů ČR" s „Evropským katalogem odpadů," kdy je stavební a demoliční odpad zařazen jako samostatná skupina 17 00 00, která je dál členěna:

17 01 00 - beton, cihla, hrubá a jemná keramika a výrobky ze sádry a azbestu

17 02 00 - dřevo, sklo, plasty

17 03 00 - asfalt, dehet, výrobky z dehtu

17 04 00 - kovy a slitiny kovů

17 05 00 - zemina vytěžená

17 06 00 - izolační materiály

17 07 00 - směsný stavební a demoliční odpad

Kromě výše uvedených druhů stavebního a demoličního odpadu se setkáme s vápenopískovými materiály, maltou, lehkými drobnými deskami, železobetonem, pískem, smolou, barvami a lepidly, ale i kaučukovými produkty a jinými.

Zdroj: 

https://www.ceskestavby.cz/clanky/co-se-stavebnim-odpadem-20916.html

Ilustrační vtip -sv-