Bylo nás devět

Karel Poláček napsal před 74-ti lety slavný humoristický román Bylo nás pět. 

"Já - Petr Bajza, Antonín Bejval, Éda Kemlink, Čeněk Jirsák a Josef Zilvar z chudobince, který s náma chodil, protože jsme měli buchty."

Pepek Zilvar,      Čeněk Jirsák,      Eda Kemlink,      Petr Bajza,      Antonín Bejval

V Rychnově nad Kněžnou, kde se děj Poláčkova románu odehrává, pak o 60 let později postavili sousoší pěti hlavních postav tohoto románu. Co se týká humoru a kvality nebylo dosud Poláčkovo dílo překonáno, ale co do kvantity, tak ano. 

Nás bylo devět. Anna, Bohumil, Ludmila, Marie, Stanislav, Josef, Jaroslav, Jana, Jaroslava - všichni Vrbovi ze Štěpánova. A nikdo nám ještě sousoší nepostavil. :-(

Letos v červenci jsme se sešli v nedalekém Zboží, ale bohužel jenom v sedmi. Dva kluci nám už dlouhá léta chybí. Bohumil 25 let a Jaroslav 61 let. Tak jsme se raději nechali zvěčnit, aby tu po nás zbylo alespoň společné foto.

            Josef,     Anna,     Jaroslava,     Jana,     Marie,     Stanislav,     Ludmila

Přeposlal jsem fotografii svým dětem a nejstarší dcera Renata mi obratem napsala:

Koukám na tu sourozeneckou fotku, jak jste podobní svým rodičům...zleva doprava: děda, babička, děda, babička, děda, babička, děda....nevím, jestli vy sami to tak taky vidíte, ale já to vidím......a Máša jak je pořád krásná!  

 Odpověděl jsem jí také obratem:

Jo, máš asi pravdu, akorát babička neměla taková vousiska :-) táta

A Renata to zakončila slovy:

Vousiska neměla, zato měla přesně takový očiska :-)

Tak až nás bude jednou někdo na návsi ve Štěpánově sochat, musí dát pozor na očiska!

Tím bych mohl toto rozjímání nad společnou fotografií zakončit. Ale mě při pohledu na společné foto v digitální podobě ještě napadlo, že z nás sedmi staříků pouze tři používáme internet. Kdežto našich 33 vnoučat, až na ty dvě letos čerstvě narozená, si už asi nedokáží život bez internetu vůbec představit. Tak až se jednou budou ptát svých rodičů: 

"Mami, tati, čím se dřív, když ještě neexistoval internet, lidi po večerech bavili?"

Tak aby jim mohli rodiče (naše děti) ukázat naši společnou fotografii a povědět něco o prababičce a pradědečkovi, co sice neznali internet, ale měli se tak rádi, že zplodili devět dětí a ty pak (taky ještě bez internetu) 23 vnoučat a ty dále 33 pravnoučat. Na takové sousoší by štěpánovská náves už nestačila a internet by to taky nepobral! :-) -sv-

  A to jsou původci všeho: Bohumil a Anna Vrbovi s malou Aničkou v náručí v roce 1946. Tehdy Poláčkovo Bylo nás pět prvně vyšlo a tehdy opravdu ještě internet neexistoval. :-)