Budova radnice bez pamětní desky
06.02.2017 10:58
Když jsem listoval Ledečskými novinami z dob před deseti lety, narazil jsem na níže uvedený článek, který byl tenkrát tématem dne. To téma znělo Pamětní deska. Článek jsem si po letech opět se zájmem přečetl a mohu i dnes konstatovat, že bych na něm nic neměnil, anebo bych tam maximálně doplnil tuto větu:
Více než budova radnice by si zasloužila "pamětní desku" budova polikliniky, která byla postavena v roce 1947 jako Okresní národní výbor.
Tam se totiž v padesátých letech rodily ty nespravedlivé kauzy a sviňárny. V pozůstalosti mého otce jsem našel rozhodnutí ledečského ONV, který za nesplněné dodávky mléka byl odsouzen k pokutě 10.000 Kčs nebo 14-ti dnům vězení. Ani fakt, že živí osm dětí, a ani odvolání na KNV nepomohly. Někde taky existuje dokument, kde ONV rozhodl o vyškrtnutí mého otce ze seznamu kulaků, kam ho zařadili omylem nebo spíše s úmyslem ublížit co nejvíce synovi bývalého starosty, což byla další svíňárna tehdejšího režimu. (nějak se nám ta historie opakuje). V naší malé vísce na ně doplatila pětice sedláků, které buď pozavírali nebo vystěhovali a zpět se pak vrátili s podlomeným zdravím nebo již jen občas na návštěvu. Přes tyto smutné osobní zkušenosti jsem umístění pamětní desky na budovu radnice nepodpořil, a to i z toho důvodu, že nejen soudci v budově č.p.7, ale i lidé na dvoře úřadu brali v bouřlivých dobách spravedlnost do vlastních rukou.
Budova ledečské radnice na Husově náměstí měla pohnutou historii. Postavil ji na spáleništi dvou domů v roce 1848 lékárník Jan Hlaváč, v přízemí provozoval lékárnu U černého orla a patro nabídl k pronájmu nově vznikajícímu úřadu politického okresu. Již od roku 1850 zde sídlila justiční správa, později zde působil Tereziánský řád zchudlých šlechtičen a od roku 1918 přešla budova do vlastnictví státu, který ji nadále využíval pro justiční správu. Okresní soud zde přetrval až do roku 1960, kdy po zániku ledečského okresu zřídilo město v této budově základní školu. Žáci školou povinní sem docházeli až do roku 1992, kdy byla škola přemístěna do nově opravené budovy v Barborce. Během let 1992-1995 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí, byla přebudována na sídlo městské knihovny a radnice, ta se zde nachází dodnes. Konfederace politických vězňů požádala na přelomu loňského roku Město Ledeč nad Sázavou o možnost instalace pamětní desky u vchodu do budovy radnice s textem: „Na památku občanům nespravedlivě stíhaných lidovým soudem, který sídlil v této budově v letech 1948-1960". Rada města žádost na instalaci pamětní desky nejprve dne 20.11.2006 odložila a poté dne 5.2.2007 neschválila. Starosta města proto nabídl Konfederaci politických vězňů opětovné projednání jejich žádosti v zastupitelstvu města, ale ani zde tato žádost nenašla dne 26.2.2007 potřebnou podporu.Někteří bývalí ledečští „politici", jmenovitě bývalý starosta města z let 1994-1998 Jan Hálek a bývalý místostarosta z let 1998-2004 Jaroslav Poborský začali poté bít na poplach a psát či dávat plamenná vyjádření regionálnímu tisku. Přitom se ale opomněli zmínit, že jeden i druhý měli dost času na to, aby po nich na radnici zůstalo více jak plamenná slova - třeba alespoň právě ta pamětní deska. Tehdy, před deseti lety, k tomu byla určitě příznivější konstalace a vhodnější doba. Po roce 2004 jsme se spíše soustředili na budování mostů, chodníků, osvětlení, sportovišť a dětských hřišť, metropolitní sítě, zabezpečení skal, modernizaci úřadu a úklidu města. -sv-
—————
