Bezpalcové story

Většinu pacientů na chirurgickém oddělení "zdobí" obvaz na chodidle, zakrývající prsty. Zda tam jsou nebo zůstanou všechny,  těžko hádat. Nejohroženějším prstem na noze bývá palec. Poslyšte tři "neuvěřitelné" příběhy, jak o něj moji současní kolegové přišli:

Pepino (64) před lety při stavební činnosti nechal na svůj palec dopadnout traverzu, a ta mu ho přerazila. Kost v palci sice srostla, ale palec z důvodů nedostatečného prokrvování chřadnul, až uschnul docela. Pepino neměl čas při svém pracovním vytížení na běhání po doktorech, tak palec nijak neléčil a také ani netušil, že trpí též cukrovkou. Až nyní před důchodem všechno propuklo naplno. Palec se zanítil a začal odumírat. Vedlejší prst taktéž. Pepino chtě nechtě musel doktora navštívit. ten zjistil i tu cukrovku a Pepina poslal do nemocnice. V pátek ho přijali a o dnes postoupil amputaci obou prstů na pravé noze. Ke kompenzaci cukrovky mu nasadili ihned inzulín, který by měl podpořit i hojení rány na periferii nohy. Stavební firmu, restauraci a penzion musí nyní vést jeho synové a Pepino se bude učit znovu chodit. 

Olda (52) začal tento rok předělával z gruntu svůj domeček na kraji Rozsochatce. Veškeré instalační, zednické a údržbářské práce na svém domečku zvládá sám. Přitom se stará o svoji nemocnou manželku, kterou roztroušená skleróza upoutala na invalidní vozík. Vaří, pere, nakupuje, vozí ji k doktorovi. Přes den Olda pracuje v lese sám jako dřevorubec.

V říjnu tohoto roku se před zimou Olda rozhodl vyměnit původní ocelové vodovodní potrubí za plast. Funkční vodovod zatím ponechal pouze v koupelně a na WC a ostatní rozvody odpojil a postupně nahrazoval plastem. Vodovod zavedl i do podkroví, kde plastové trubky uchytil do příchytek a pomocí vrutů ke dřevěné konstrukci podkroví. Vruty měl pěkně vyrovnané na jednom z trámů, ale během práce, se mu podařilo jednem z vrutů shodit na podlahu a ten, potvůrka, skončil v podrážce Oldovy boty. Podrážku lehce prorazil a zapíchl se mu do palce pravé nohy, který celý potrhal včetně kloubu. 

Olda si v zápalu práce ničeho nevšiml hlavně kvůli neuropatii, kterou jako každý diabetik trpí. Po dvou hodinách s vrutem v palci, začal teprve něco cítit. Zul botu, sundal ponožku a zakrvavený palec očistil a ošetřil. Z lesa byl zvyklý na podobné drobná zranění, tak vše považoval za "maličkost". Zraněný palec se však podebral, otekl a rána zhnisala. Olda navštívil chtě nechtě lékaře, který ho poslal na chirurgii. Zde leží Olda již pátý týden, z toho čtyři již bez palce. Vykostili mu ho až ke kloubu a otevřená rána se nyní nechce hojit. Zbytek nártu se též zanítil a tak Oldu dnes v poledne čeká místo oběda amputace další prstů. Kolika? To ještě nikdo neví. Hrozí mu, že možná přijde o všechny!

Petr (46), dvousetkilový solitér, žijící s Ukrajinci na jedné z městských ubytoven, si před měsícem koupil nové bytelné pracovní boty. Dlouho je vybíral, neboť vzhledem ke své váze potřebuje pevnou obuv. Hned po prvním dnu nošení však zjistil, že si nevybral dobře. Při vyzouvání boty z levé nohy objevil zakrvavenou ponožku na patě a na palci. Na patě byly vidět dva malé vpichy, na palci pak nejen vpichy, ale i potrhanou kůži až do masa na bříšku palce. Také on nohu řádně omyl, ošetřovat vlastně nebylo co. Nepatrné vpichy a škrábance už zaschly samy. 

Petr začal prohlížet podrážku boty, zda si do ní nevrazil nejaký hřebík či drát. Na spodní části podrážky nic takového nenašel, ale uvnitř boty po odstranění volné vložky a další pevné papírové přichycené k podrážce lepidlem objevil v botě ocelové drátěné spony používané v sešívačce. Celá vrchní kožená část boty byla těmito sponami k podrážce "přišita". Jedna spona se uvolnila v oblasti paty a druhá putovala volně vedle vložky v oblasti palce. Ta na něm napáchala takovou neplechu, že se palec po čase celý zanítil, hniloba zasáhla i šlachu a kloub a palec musel být předevčirem Petrovi amputován! Celý palec! Zatím se to hojí dobře, Petr je ještě mladý, a silný, i když silný až moc. Bércový vřed na stejné noze o pár desítek centimetrů výše a vysoká cukrovka nasvědčují, že je možné také očekávat komplikace.

Svůj vlastní případ jsem vám popsal zde a zde. Zatím mám prsty všechny, ale když to vidím kolem sebe, řeknu vám, že je asi jedno, jestli vám palec přerazí traverza, roztrhá vrut, spona ze sešívačky nebo pitomý trn. Pro diabetika to je vždy stejné nebezpečí, jako pro vojáka nášlapná mina! -sv-