25 hodin bez proudu

Na nedělní vichřici jsem se začal připravovat i již v sobotu. Pozavíral jsem všechna okna, zkontroloval střechu a připevnil na ni jednu uvolněnou šablonu, ořezal jsem na zahradě ořeší a bez, aby jejich větve nerozbily střechu sousedovi, ukotvil jsem střechu prasíkova chlívku, krmítko sýkorkám, nanosil jsem dřevo ke krbovým kamnům, obešel ještě taky náš plot. Je sice chatrný, ale severozápadní vichr by mohl ustát, řekl jsem si. Neustál. 

Druhý den po ránu jsem našel pár prken rozházených podél plotu a plot nebezpečně nakloněný do ulice. Prkna jsem posbíral a plot jimi na třech místech, kde vypadla, podepřel. Ale to byl teprve předvoj skutečné vichřice, které k nám dorazila před polednem a hned dvě pole prkenného plotu i s pražcovými kůly rozvrátila do ulice. Šel jsem dílo zkázy obhlédnout. No jo! Ony ty pražce dokázaly uhnít, tak to pro vichřici byla hračka. Co teď? Uchopil jsem ležící osm metrů dlouhý plot oběma rukama v prostředku u pražcového kůlu a plot i s pražcem zdvihl do svislé polohy a dalším zabejčením ho usadil na původní místo. Trochu páry mi na staré kolena ještě zbylo. Plot jsem přibil k sousedním pražcům a pořádně zajistil proti dalšímu vyvrácení. Pak ho během polední větrné smrště chodil každých deset minut na zápraží kontrolovat. Falco samozřejmě se mnou. Dělal jsem si z něho srandu, že mu snad přivážu uši k hlavě, aby ho vichřice neodnesla někam na východ. 

Již od třičtvrtě na deset dopoledne nám přestala ve vsi jít elektrika. Naštěstí mám plynový sporák a od včerejška navařený hrnec pořádné bramboračky s houbama. Tak o oběd mám postaráno. Kafe je taky kde si uvařit. Vodu jsem si pro jistotu natočil do kbelíku již v sobotu večer.  A když by došla, za plotem mám studnu. Tak jsem za vodou!

 Vichřice řádila jak jatá! Přes ulici máme na menší parcele osm přerostlých olší a s nimi lomcovala jak nikdy dříve. S obavami jsem to sledoval. Mám to tu sice pojištěné, ale jestli i stromy, to nevím. 

Bez elektriky můžu vařit na plynu, svítit baterkou nebo svíčkou, ale internet nejde a rádio nehraje. Vyhrabal jsem proto ze skříně tranzistorové rádiu PANASONIC RF - 082, které v roce 1982 vyrobila japonská firma Mitsushita Electric Industrial Co, Ltd  Made In Japan, vložil do něho nové baterie, naladil ČRo2 a dozvěděl se, že:

Na občasné výpadky elektřiny jsem zvyklý, ale trvalá 25 hodinová absence internetu je pro mě strašná. Život mě však naučil překonávat různá úskalí a nesnáze, tak jsem k získání nějakých informací využil rádio na baterky. To mi tu nyní hraje až do teďka. 

Vesnice byla celou noc bez proudu a jakmile měsíc zakryly mraky, byla tu tma jak v ......, no víte kde? Před hodinkou nám elektriku po 25 hodinách teprve zapnuli. Připojil jsem notebook k síti, zkontroloval maily, web a šel se s vámi podělit o větrné zážitky. Odpoledne zasedá v Perle Posázaví zastupitelstvo, tak už jsem zase v pohotovosti. Zítra se pak pustím do opravy plotu. Teď jdu zkontrolovat mrazák. Přežil těch 25 hodin bez úhony, uf. Ulevilo se mi. -sv-