100 leté výročí

Po celé republice probíhají o tomto víkendu oslavy vzniku samostatného československého státu. Ani naše rodná obec Obydlená Zatáčka Štěpánov tedy nemůže v tomto ohledu zůstat pozadu. Prezident Macron či kancléřka Merkelová ani ohněstůjce Leo k nám sice nedorazí, ale to nevadí, máme tu jiné pozoruhodnosti. Například svini Vaňka nebo nepolepšitelného útěkáře létajícího psa Falca.

První slavnostní připomínka 100 letého výročí proběhla letos již 23. června 2018 na štěpánovské návsi při Srazu rodáků. Bohužel až těsně v předvečer srazu se pořadatelé dozvěděli, že nápis na hlavě repasovaného zvonu není datován rokem 1918, ale až rokem 1919. I tak byly naše stoleté oslavy fantastické a prvnímu prvorepublikovému starostovi, mému dědovi Janu Vrbovi, byla vzdána důstojná pocta.

Dnes v neděli 28.října 2018 se již na štěpánovské návsi žádné oslavy nekonají. Avšak dva štěpánovští rodáci, Mirek a Slávek, se rozhodli připomenout čtenářům tohoto webu jméno a zásluhy TGM, který se přeci zasloužil o stát a tím i o české vesničky.

Mirek přivezl ze svého bydliště v Jablonci do Štěpánova speciální výtisk knihy SMUTEK ČESKOSLOVENSKA s podtitulem POSLEDNÍ POCTA PREZIDENTU OSVOBODITELI TOMÁŠI GARRIGUE MASARYKOVI vydané pod patronací Národní rady československé v Praze roku 1938. Kniha obsahuje:

• Řeč pezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše ze dne 21. září 1937, 
• Projev předsedy poslanecké sněmovny Jana Malypetra z téhož dne, 
• Projev předsedy senátu dr. Fr. Soukupa z pondělí 20. září 1937, 
• Řeč předsedy vlády Dr. Milana Hodži  ze středy 15. září 1937, 
• Projev primátora Prahy dr. Petra Zenkla ze soboty 18. září 1937,
• 74 černobílých fotografií na křídovém papíru z pohřbu TGM,
• záložku s portrétem a podpisem TGM, s poštovními známkami a razítkem z Lán.

Jak tomu bylo v Ledči?

Jak vypadala situace například v Ledči nad Sázavou, vylíčil historik František Pleva. „Bylo pondělí 28. října, kdy v 16 hodin převzal vrchní oficiál železniční stanice v Ledči Jan Šmolc důležitou zprávu. V Praze byla v 11 hodin vyhlášena pod sochou svatého Václava naše samostatnost. Zpráva se brzy rozšířila po celém městě. V oknech se objevily prapory v národních barvách, byly snímány nenáviděné císařské orlice," popsal sled události v Ledči František Pleva ve své knize Dějiny města.

Občané se začali shromažďovat na náměstí. Do čela se postavil zámečnický mistr František Jakoubek.

Orlice padaly do Sázavy

Společně sejmuli orlici z trafiky na náměstí. Strhli orlici ze skladu Weinerova tabáku a z budovy notářství. Okresní hejtman za zpěvu hymny Kde domov můj, sundal orlici i z budovy okresního hejtmanství. „Strhané orlice sbírala mládež a odnášela je na most, kde je za velkého jásotu házela do Sázavy. Zpívalo se dlouho do noci, náměstím zněla hymna i svatováclavský chorál," vylíčil Pleva první den samostatnosti.

Druhý den byla uspořádána v Ledči na náměstí velká manifestace. Vlály prapory, účastníky shromáždění zdravili z balkonu hejtman a starosta města Václav Táborský a doktor Jan Ebert.

Po projevech a přísahách věrnosti následoval průvod městem vedený skupinou válečných zajatců ozdobených svými národními barvami. Cestou kolem penzionu Koželužna až na hrad opět padaly k zemi cedule jako vzpomínka na minulost. „Přes veškerou radost z konce války a vyhlášení republiky, měli někteří občané smutek. Ve městě řádila španělská chřipka, která si vyžádala 15 obětí. Proto byly dočasně uzavřeny školy," podotkl historik Pleva.

Ovšem, jak ve své knize Dějiny města vzápětí dodal, následovalo vystřízlivění všedního dne. „Hospodářská situace se nejen ve městě, ale i v celém okrese vyhlášením samostatnosti nezměnila. Nedostatek průmyslu nutil lidi jezdit do hospodářsky vyspělejších oblastí. Celý okres pak byl zaměřen převážně na zemědělství," popsal situaci po vyhlášení samostatnosti František Pleva a připomenul, že hned v únoru 1919 vznikla nová československá měna a bylo provedeno kolkování bankovek rakousko-uherské banky.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník zde

-sv-