A žebrá se dál

Před půl rokem 16.2.2017 se v sekci Diskuse na našem webu objevil tento příspěvek:

Dejvův příspěvek rozpoutal snad zatím největší diskusi na tomto webu s poměrně velkým zájmem veřejnosti. Po čase vše utichlo, vymizelo, ne však ten podnět, který diskusi vyvolal. Na náměstí v Perle Posázaví se žebrá dál. 

 

Minulý týden ke mně na parkovišti u Billy přistoupil Karel D. a zeptal se mě: 

"Pane, nemáte jednu korunu?" Odpověděl jsem, že nemám a on odešel. 

 

Pocit jsem z toho ale dobrý neměl. Lhal jsem. Korun v kapse jsem měl totiž několik a peněz v peněžence ještě víc. Můžu si za ten pocit sám - neměl jsem lhát! Mohl jsem Karlovi trpělivě vysvětlit, že sice jednu korunu mám, ale že mu ji nedám, protože on ji má taky a žebrat se nemá, že já taky nežebrám. To jsem ale udělal již před půl rokem a, jak je vidět, zbytečně. Nebo lépe řečeno, bez výchovného efektu. Karel žebrá dál.

 

Souhlasím, že "doba, kdy se používal přístup zákazů a příkazů, je pryč." Vím, že "mříže na oknech již nejsou", a taky nevidím "důvod proč by měli být" žebrající klienti jakéhokoli domova "zavřeni", jak bylo publikováno v Ledečském zpravodaji číslo 7/2017 v článku nazvaném Je žebrání klientů Domova Háj v Ledči n.S. tak velký problém?

 

Nesouhlasím ale zcela s jiným vyjádřením, které v tomto článku zaznělo, a to "Nejsou to malé děti a nemůžeme je hlídat na každém kroku, vychovávat."

 

Hlídat na každém kroku NE, to opravdu nejde, ale vychovně na ně působit, aby nežebrali, ANO, to by snad šlo. Trpí tím totiž nejen jejich důstojnost, ale i pověst jejich Domova. 

 

Vím, že se opakuji, že to tady už všechno bylo, ale žebrání se též opakuje a taky tady je!

 

Proto na otázku ze Zpravodaje odpovídám: "Můj problém to není, Domova ano." Ale kdyby mi na návsi žebralo svěřené dítě, co by si o mně a jeho domově asi pomyslelo naše okolí? To by můj problém byl! Asi by mě brzo navštívila sociální pravovnice. :-)

 

To rozum nebere!? -sv-