Fejetony
17.08.2017 10:43
"Řekni nějaké slovo, a já ti o něm napíši fejeton," vyzval jsem včera dceru.
Šibalsky se na mě usmála a řekla: "Hovno" :-)
"No to sis nemohla vybrat nějaké voňavější? Ale budiž, jak je libo," pustil jsem se okamžitě do psaní:
Když jsem svoji poslední dcerku jako malou holku nosil na...
—————
17.08.2017 00:21
V pozůstalosti po rodičích jsem dneska narazil na Poštovní kartičku Korespondence zajatců. Bratr mého dědy František Matěna tak posílal před 100 lety předtištěnou zprávu svým příbuzným, že je v ruském zajetí ve městě Jegorjevsk v guberniji Rjazaň, že je zdráv a není raněný. Svoji rukou pak...
—————
13.08.2017 11:40
Dnes před půlnocí jsem na zahradě naší chalupy vyhlížel Perseidy. Marně. Setmělé nebe nad hlavou zahalovaly cáry šedých a namodralých mraků, mezi nimi občas problikla nějaká ta hvězdička, ale roj Perseid neměl žádnou šanci okouzlit moji duši. Tak jsem se vrátil do chalupy a snažil se vyhledat v...
—————
11.08.2017 00:39
Na světě jsou spousty věcí, které jsem neviděl, nečetl, neprožil. A i kdybych se dožil 969 let jako Metuzalém, tak to už ani nestihnu. To dobře vím a s tím se počítá. A přiznám se vám, že mě to už ani neláká. Jak ty léta, tak ty spousty věcí. Mně bude stačit, když ještě stihnu poznat a prožít...
—————
10.08.2017 06:50
"Dík za všechno to dobré, co nás potkalo, dík za všechno to zlé, co se nám nestalo. Díky za to, že v dálce mizí tíseň špatných snů,"
zpívají a hrají krásně sourozenci Hana a Petr Ulrychovi a já si ta slova občas ráno připomínám, když vstávám z postele, snídám na zápraží,...
—————
06.08.2017 00:06
Houby rostou, ale ne tam, co loni. Ne ve vysokém lese, ne tam, kde je sucho. Musíte k vodě, do stínu, do mlází, na lesní zarostlé cesty. Alespoň ve štěpánovských lesích tomu tak je.
V sobotu jsem vyrazil na houby ráno v 8 hodin a domů se vrátil s plným košíkem v půl druhé odpoledne. Košík jsem měl...
—————
04.08.2017 08:29
Jestliže za lesní pannou jsem musel putoval lesem snad tři kilometry od svého rodiště, strom solitér mám od naší chalupy co by dup za humny. A to hned solitéry dva.
První stojí na severním okraji vsi v sousedství transformátoru a štěpánovského hřiště. Je to více jak stoletý dub a jak dlouho tam...
—————
31.07.2017 00:31
Mám rád solitéry - osamělé stromy stojící uprostřed krajiny. Něčím mě vždycky přitahovaly a také fascinovaly. Napsal jsem o tom i báseň Kdyby . Tuším, že se nakonec snad stanu osamnělým stromem - solitérem sám. Zatím k tomu pomalu zraju. Proto dnes již na otázky Jak se máš? odpovídám Mám...
—————
24.07.2017 09:17
O transformaci v praxi
Dcera mi na chalupu přivezla prkýnka z rozlámané vnukovy postele. Prý na spálení. Ať mě ta postel taky jednou zahřeje. Kroutil jsme hlavou nad tím, že ty dnešní postele už nic nevydrží, ale když má můj vnuk v patnácti letech skoro dva metry, potřebuje něco bytelnějšího k...
—————
24.07.2017 00:24
Na střeše auta se dnes dá převézt téměř všechno. Kola, lyže, koberec, komoda, gauč, tchýně i vánoční stromeček. Když k tomu máte střechu auta uzpůsobenou a rychlost auta tomu taky přizpůsobíte, je to hračka. Činíte tak vědomě a opatrně. Dost často však na střeše vozíme i věci nevědomě. Mobil,...
—————
